Všem našim váženým zákaznicím a zákazníkům, kolegyním a kolegům, pravidelným i náhodným čtenářkám a čtenářům našeho blogu přejeme příjemné vánoční svátky a všechno dobré v příštím roce.

Vlhkostní pole vypočtené programem Area 2017 (vstupní data z generátoru Meshgen Area)

Děkujeme za dosavadní přízeň a těšíme se na další spolupráci. Ať vám rok 2018 přinese jen pevné zdraví, radost, štěstí a pozitivní výsledky nejen v tepelně technických výpočtech.

Kolektiv K-CAD s.r.o.

Otázka:

Potřebovala bych zjistit, s jakým součinitelem prostupu tepla se má počítat v případě sklobetonové stěny a zda tato hodnota vychází z normy a z jaké.

V 730540 – 3 jsem nic nenašla. Napříč odbornými články na internetu jsem se dostala k hodnotám nejčastěji v rozmezí 2,34 – 2,77, jednou dokonce 3,2, nicméně potřebuji mít přesnější hodnotu.

TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam

Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:

Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?

Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.

Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...

Při výpočtu dvourozměrného pole relativních vlhkostí v programu Area může v určitých výjimečných situacích nastat situace, kdy nelze najít numerické řešení sestavené soustavy lineárních rovnic.

Tento problém byl už na našem blogu v minulosti řešen (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/chyba-v-matici-soustavy-a-jak-ji-odstranit/?pg=13), ale vzhledem k šestileté pauze není divu, že se prakticky shodná otázka objevuje občas znovu:

V programu Area se mi po výpočtu objevuje hláška, že „Matice soustavy není pozitivně definitní“. V čem bude chyba? V nesprávném napojení oblastí?