zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Výpočet faktoru difúzního odporu hydroizolace s větracími komínky
Kategorie » téma: Area | Teplo | Mezera | Cube3D
04.04.2018 21.33 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 49333x
Otázka:
Jakým způsobem mám postupovat při posouzení jednoplášťové ploché střechy s odvětrávacími komínky? Rastr odvětrávacích komínků je 5x5m. Průměr komínků 160mm. Skladba je:
• 2 x 1,5mm: Folie Rhenofol CV (Mi oslabeno odvětrávacími komínky – NEVÍM JAK NASTAVIT)
• 200mm: Tepelná izolace Isover S
• 0,2mm: Parozábrana PE folie
• 200mm: ŽB strop
Výpočet lineárního činitele prostupu tepla pro styk stěny a podlahy na zemině podle nové EN ISO 10211
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area | Normy a vyhlášky
27.03.2018 19.47 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 47388x
TEORIE: Novinky v EN ISO 10211 "Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích"
Nová mezinárodní norma EN ISO 10211:2017 (v ČR platná od dubna 2018) přináší kromě přečíslování většiny článků a vztahů vlastně jen jednu opravdu podstatnou změnu.
Týká se výpočtu lineárního činitele prostupu tepla pro detail styku obvodové stěny a podlahy na zemině. A protože jde o změnu, která může celkem významně ovlivnit výsledky výpočtu, bude užitečné podívat se na ni trochu podrobněji.
Součinitel prostupu tepla sklobetonové stěny
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area | Cube3D
15.11.2017 19.46 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 56776x
Otázka:
Potřebovala bych zjistit, s jakým součinitelem prostupu tepla se má počítat v případě sklobetonové stěny a zda tato hodnota vychází z normy a z jaké.
V 730540 – 3 jsem nic nenašla. Napříč odbornými články na internetu jsem se dostala k hodnotám nejčastěji v rozmezí 2,34 – 2,77, jednou dokonce 3,2, nicméně potřebuji mít přesnější hodnotu.
Co vlastně vyjadřuje lineární činitel prostupu tepla?
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area
26.10.2017 19.40 | | Komentáře: 5 komentářů | Přečteno: 49174x
TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam
Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:
Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?
RETRO: Jak zadat zasklení při výpočtu 2D teplotního pole?
Kategorie » téma: Area
06.10.2017 19.43 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 45942x
Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.
Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...
< 1 Stránka 2 3 4 5 6 7 .. 23 >