zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Od dubna 2018 mají platit nové normy EN ISO prakticky na všechny výpočty tepelné ochrany budov - snad s výjimkou šíření vlhkosti, pokud se nepletu. Připravujete v tomto směru nějaké aktualizace programů?

Příjemné svátky a šťastný rok 2018!

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area

20.12.2017 18.35 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 51833x

Všem našim váženým zákaznicím a zákazníkům, kolegyním a kolegům, pravidelným i náhodným čtenářkám a čtenářům našeho blogu přejeme příjemné vánoční svátky a všechno dobré v příštím roce.

Vlhkostní pole vypočtené programem Area 2017 (vstupní data z generátoru Meshgen Area)
Vlhkostní pole vypočtené programem Area 2017 (vstupní data z generátoru Meshgen Area)

Děkujeme za dosavadní přízeň a těšíme se na další spolupráci. Ať vám rok 2018 přinese jen pevné zdraví, radost, štěstí a pozitivní výsledky nejen v tepelně technických výpočtech.

Kolektiv K-CAD s.r.o.

Součinitel prostupu tepla sklobetonové stěny

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area | Cube3D

15.11.2017 19.46 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 48234x

Otázka:

Potřebovala bych zjistit, s jakým součinitelem prostupu tepla se má počítat v případě sklobetonové stěny a zda tato hodnota vychází z normy a z jaké.

V 730540 – 3 jsem nic nenašla. Napříč odbornými články na internetu jsem se dostala k hodnotám nejčastěji v rozmezí 2,34 – 2,77, jednou dokonce 3,2, nicméně potřebuji mít přesnější hodnotu.

Co vlastně vyjadřuje lineární činitel prostupu tepla?

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area

26.10.2017 19.40 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 5 komentářů | Přečteno: 40925x

TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam

Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:


Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?

RETRO: Jak zadat zasklení při výpočtu 2D teplotního pole?

Kategorie » téma: Area

06.10.2017 19.43 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 38708x

Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.

Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...

< 1 2 3 4 Stránka 5 6 7 8 9 10 .. 30 >