Difúzně otevřené konstrukce
Kategorie » téma: Teplo
01.07.2009 16.41 | | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 30378x
Otázka:
...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:
- sádrovláknitá deska 15 mm
- uzavřená vzduch. dutina 40 mm
- OSB deska 15 mm
- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm
- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm
- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)
- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca
80-100)
Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.
Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.
Zbývající část článku je přístupná pouze pro přihlášené čtenáře.
Přihlášení | Bezplatná a rychlá registrace
Komentáře:
Komentáře u tohoto článku jsou přístupné pouze pro přihlášené čtenáře.
Přihlášení | Bezplatná a rychlá registrace