Otázka:

Četl jsem na webu společnosti DEKSOFT příspěvek pojednávající o možnosti využití komerčně získaných meteodat pro tvorbu PENB při hodinovém výpočetním kroku.

Energie 2023, kterou používám, pracuje s daty zpracovanými skupinou Společnosti pro techniku prostředí, tedy s normovými daty.

Nikde jsem ve vyhlášce 264/2020 Sb. nenašel, že by se umožňovalo požívání komerčních meteodat pro zpracování PENB. Nebo to možné je? Pokud ano, kde lze k tomu najít příslušné ustanovení?

Otázka:

Hodnotím celkem běžnou rekonstrukci RD, u které mne dost zarazily poměrně vysoké hodnoty potřeb energie na vytápění - přes 200 kWh/m2. To je určitě zcela nereálné - čekal bych hodnoty někde pod 30 kWh/m2, tak se dlouhodobě s podobnými zakázkami pohybujeme. 

Zvláštní je i graf s dodanými energiemi:

Nemůžu bohužel objevit, v čem je problém. Vše se mi zdá zadáno dobře. Prosím o kontrolu a komentář, děkuji.

Otázka:

Mám dotaz ke správné definici kcí vzhledem k UN,20 v Energii.

Pokud mám zónu, která je pouze temperována - např. 5 - 10°C, tak zadávám do záložky "typy neprůsvitných kcí" jednotlivé kce a v "typu kce" vybírám normové hodnoty dle 730540-2 a zde vybírám např. pro obvodovou stěnu klasicky vnější stěnu s Un,20 = 0,30 nebo zohledním kci, že je z temperovaného prostoru do vnějšího prostředí - čili Un,20 = 0,75?

Obdobě i ostatní kce - okna (1,50 vs. 3,50), podlaha (0,45 vs. 0,85)?

Otázka:

Mám stávající bytový dům a k němu je dlouhou chodbou připojena nová část. Tato nová část obálkou budovy přesahuje 25%, takže na dům bude potřeba PENB (stávající+přístava = větší změna dokončené budovy). Majitel chce v nové části přístavby topit jen elektrikou.

Pokud budu celou stavbu hodnotit jako větší změnu dokončené budovy, přes §6 odstavec 2 vyhlášky o ENB, písmeno d):

"d) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. f) není nižší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce."

Tak to znamená , že v tomto případě vytápění elektrikou projde? 

O podlahách na zemině s větranými vzduchovými vrstvami vytvořenými tvarovkami typu Iglu jsme už na blogu několikrát diskutovali. Po čase se k tomuto tématu vracíme, ale tentokrát více z hlediska modelování těchto konstrukcí do výpočtu energetické náročnosti budovy.

A jako bonus přidáváme komentář k hodnocení podlah na zemině s odvětraným podložím coby protiradonovým opatřením. Inspirací pro článek byl následující dotaz:

Hledal jsem u Vás na forum jak dobře zadat u rekonstrukce provetravanou podlahu systemu iglu a našel jsem jen z roku 2018 kde jste radil stranu bezpečnou a to je venkovní prostor.

Neposunuli jsme se za tech par let k nějakému jinému řešení?

Jde především o to jaké použít Un20. Pokud máme rekonstrukci, tak dostat se na doporučenou hodnotu 0,16 v podlaze je dost problém, a technicky to tak ani nebude. Našel jsem ještě u Vás v Energii možnost zadání podlahy nad průlezným prostorem, je v podstatě toto nejlepší varianta použití? A mohu v tomto případě zadat Un20 = 0,45?

Ještě mne napadlo, pokud řešíme takto větranou podlahu, v čem se toto liší od odvětrávaného podloží proti radonu, které má dnes 90% projektů pro novostavby?