O podlahách na zemině s větranými vzduchovými vrstvami vytvořenými tvarovkami typu Iglu jsme už na blogu několikrát diskutovali. Po čase se k tomuto tématu vracíme, ale tentokrát více z hlediska modelování těchto konstrukcí do výpočtu energetické náročnosti budovy.

A jako bonus přidáváme komentář k hodnocení podlah na zemině s odvětraným podložím coby protiradonovým opatřením. Inspirací pro článek byl následující dotaz:

Hledal jsem u Vás na forum jak dobře zadat u rekonstrukce provetravanou podlahu systemu iglu a našel jsem jen z roku 2018 kde jste radil stranu bezpečnou a to je venkovní prostor.

Neposunuli jsme se za tech par let k nějakému jinému řešení?

Jde především o to jaké použít Un20. Pokud máme rekonstrukci, tak dostat se na doporučenou hodnotu 0,16 v podlaze je dost problém, a technicky to tak ani nebude. Našel jsem ještě u Vás v Energii možnost zadání podlahy nad průlezným prostorem, je v podstatě toto nejlepší varianta použití? A mohu v tomto případě zadat Un20 = 0,45?

Ještě mne napadlo, pokud řešíme takto větranou podlahu, v čem se toto liší od odvětrávaného podloží proti radonu, které má dnes 90% projektů pro novostavby?

Otázka:

Zajímalo by mne, jestli je vhodnější spočítat lineární činitel prostupu tepla detailu konzoly z vložek Miako tohoto typu:

Konzola z vložek Miako (podklad Wienerberger)

s pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti v místě, kde se do detailu vkládá tepelná izolace EPS, nebo s pomocí váženého průměru, kdy se spočítá lineární činitel v řezu izolací a lineární činitel v řezu nosníkem a výsledek se získá váženým průměrem přes šířky obou řezů (kolmo na řezy).

Otázka:

Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.

Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu. 

Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?

Otázka:

Můj dotaz je ryze technického charakteru. Většinu času pracuju v Energii na dvou monitorech, okna se zobrazují na obou, libovolně přesouvám.

Nicméně občas cestuju a potřebuju pracovat pouze na notebooku. V tom případě mám problém, protože okna otevřená dříve na druhém monitoru se nezobrazují. U některých oken pomůže klávesová zkratka Alt+mezerník a posun, bohužel u pomocných výpočtů a nápověd nepomůže ani tohle. Nepomůže ani restart počítače. Vždy je nutné se připojit na druhý monitor, abych patřičná okna "našla".

Jak mám tento problém řešit? Dost často mě to zabrzdí v práci.

Pokojný konec končícího roku a úspěšný a šťastný nový rok přejeme všem našim váženým zákaznicím a zákazníkům, kolegyním a kolegům, pravidelným i náhodným čtenářkám a čtenářům našeho blogu.

Teplotní pole z programu Area 2017 (vstupní data z generátoru MeshGen Area, výchozí podklad W. Yodsawai)

Ať vám rok 2024 přinese hodně radosti, štěstí, pevného zdraví a pozitivních výsledků nejen při hodnocení stavebně-fyzikálních problémů!

Děkujeme za dosavadní přízeň a těšíme se na další spolupráci.

Kolektiv K-CAD s.r.o.