Otázka:

Jakým způsobem lze v programu Mezera 2010 nasimulovat změnu nevětrané ploché střešní konstrukce na větranou pomocí ventilačních turbín VIV 10/260? Představa je taková, že turbíny budou nasávat vzduch z prostoru tepelné izolace (Orsil 300mm).

Je možné zadat místo přivětrávacích otvorů pouze infiltrační prostup vnitřním pláštěm střechy?

Co znamená při výpočtu chyba: floating point overflow, při kterém se výpočet zastaví?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na problém namodelování střechy panelového domu soustavy T06B-KDU z r.1968. V popisu tohoto objektu jsem se dočetl, že jde o dvouplášťovou střechu: ŽLB panely tl.12cm, sypaný keramzit 18cm, poté vzduchová dutina 2-16cm, ŽLB desky tl.8cm a hydroizolace. Asi před 3 lety se na této střeše (bez zásahu do původní skladby!) realizovalo "zateplení" 10cm polystyrenu. Chápu to tak, že pokud by mezera byla funkční, měla by vrstva polystyrenu minimální vliv na omezení úniku tepla. Je otázkou, do jaké míry je samozřejmě tato větrací dutina účinná. Rád bych toto zateplení do výpočtu alespoň v minimální míře zahrnul. Bylo by možné uvažovat tuto dutinu jako nevytápěný prostor s určitou intenzitou výměny vzduchu? Mohl byste odhadnout její reálnou hodnotu s vlivem na stáří a charakter domu? Případně napadá vás nějaké jiné řešení?

Otázka:

Zajímalo by mne, zda je nutné vždy umožnit zápis do adresáře s programem. Potřeboval udělat instalaci tak, aby uživatelé na svých počítačích právo zápisu do adresáře PROGRAMFILES neměli.

Zatím jsem to vyřešil uspokojitě tak, že jsem katalogy a data přesunul na síťový disk, kam mají uživatelé povolený zápis, a v programech jsem nastavil nové cesty ke katalogům (příkaz Katalogy - Nastavení katalogů) a k datům (příkaz Soubor - Adresář pro ukládání úloh).

Program Teplo pak funguje bez problémů, ale u programu Area se objeví během výpočtu chybové hlášení, že nelze zapisovat na disk. Existuje nějaké řešení?

Otázka:

- lze posoudit i stanovou střechu?
alt. střechu s valbami a minimální délkou hřebene ) tzn. že výseče střechy nemají půdorysně stejnou šířku ?
- je bezpodmínečně nutné posuzovat i šikmou střechu s provětráním kontralatěmi pod betonovou (pálenou ) skládanou krytinou tzn. krytinou s netěsnostmi oproti např. plechové krytině (respektive lze zohlednit netěsnosti v plášti )?
- je možné posoudit programem trojplášťovou skladbu (např. etapovitě - nadvakrát po přilehlých dvojpláštích ) např. vazníkový krov na fotce a v příloze ( je nutné aplikovat pojistnou hydroizolaci na tepelnou izolaci v takovéto skladbě ) ?

Otázka:

..dotaz .. v MEZEŘE se u zadávání rychlosti větru uvádí jako standard podle ČSN 730540 bezvětří, další možné jsou hodnoty z tab. H1. Ten klíčový požadavek na bezvětří je v normě docela překvapivě jen v POZNÁMCE a co jsem viděl výpočty od jiných lidí, tak počítají většinou s větrem 0,75 m/s. Já to chápu tak, že bezvětří bych měl určitě uvažovat u dřevěných konstrukcí a všude kde to jednoduše jde. Ale u stávající betonové dvouplášťové střechy paneláku na kopci, s minerální foukanou izolací, kde jsou zatím jen otvory v atice, bych při návrhu větracích komínků s větrem 0,75m/s počítat mohl (pro bezvětří by těch komínků bylo příliš moc).

Taky mi při testování připadalo, že to počítá jen v případě nenulového rozdílu výšek větracích otvorů - výpočet tedy potřebuje pohyb vzduchu. Jenom expansní otvory pro únik páry s ním posuzovat asi nelze.