Otázka:

Narazil jsem na zásádní problém v Energii 2017 - u budovy s téměř nulovou spořebou energie nedochází u zón k přenásobení referenční hodnoty Uem korekcí pro návrhovou teplotu mimo 18-22 °C. Tudíž je ref. Uem ve výsledku měkčí, než když hodnotím pouze "novou budovu" (kdy k uvedené korekci dochází správně).

Nemůžu tedy vyhotovit PENB pro budovu, kde je hlavním provozem bazén a saunové prostory (tedy návrhové teploty 28-24 °C).

Otázka:

Mohu se zeptat na jeden rozpor s ČSN 730540-2:2011 týkající se LOP, na který jsem narazil v programu ENERGIE 2017?

V nápovědě programu se uvádí, že požadavek na UN,20 je 1,5 W/m2.K stejně jako pro okno (pro průsvitné části LOP). Norma ČSN 730540-2:2011 však uvádí vztah 0,7+0,6*fw a je-li fw=1,0 (celoprosklený LOP), tak je požadavek na UN,20 = 1,3 W/m2.K.

Další vydání našeho retro občasníku se týká tématu, které průběžně diskutujeme od roku 2013: zpracování průkazu energetické náročnosti budovy pro budovu, která podstupuje větší změnu a současně je doplňována o velkou nástavbu či přístavbu.

Inspirací byl následující dotaz:

Hodnotím částečnou rekonstrukci objektu s půdní nástavbou s větší plochou než 25% původní plochy.

Nástavbu posuzuji jako novostavbu samostatným PENB. Poté vyhotovuji druhý PENB na celou budovu jako větší změnu dokončené budovy, ale v tomto kompletním již nezaškrtávám u konstrukcí nástavby položku „měněné konstrukce“, protože již bylo řešeno průkazem na „novostavbu přístavby“ a posuzuju jen zbylé měněné mimo nástavbu.

Je to správně?

Otázka:

Chci se zeptat na sezónní účinnost výroby tepla zdrojem (plynový kondenzační kotel).

V nápovědě v programu jsou udávány hodnoty přes 100% tzn. vztažené k výhřevnosti, ale dle ČSN 73 0331-1 jsou pro výpočty uvažovány a tabelovány hodnoty vztažené ke spalnému teplu (nemluvě o předchozí TNI, kde ani nebyl žádný převodní vzorec a braly se hodnoty ke spalnému teplu).

Které hodnoty tedy správně zadávat?

Otázka:

V bytovém domě máme nucené větrání s rekuperací – jednotky Atrea – které v sobě mají i výměník na předchlazení větracího vzduchu v letním období. Výrobce udává, že se venkovní vzduch z teploty 32 C předchladí ve výměníku na 27 C (při teplotě odpadního vzduchu 26 C) a následně se chladí na 18 C.

Můžeme zohlednit tento režim ve výpočtu tepelné stability v létě? Zohlednili bychom to tím, že by teplota přiváděného vzduchu odpovídala venkovnímu - jen tam, kde by byla vyšší než 18 C, bychom ji snížili na 18 C.