Otázka:

Prosím o radu s posouzením vnitřního zateplení RD. Dostal se mi do ruky k posouzení en. náročnosti objekt s vnitřním zateplením - skladba dle PD:

- interiérové SDK desky na tmel

- EPS 70F 250mm na terče tmelu

- tvárnice BE-TONG 190mm + Výztuž 

- vnější omítka (akryl-silikonová ) 

Chtěl jsem se zeptat, jaký limit nuto volit pro celoroční bilanci zkondenzované vodní páry v konstrukci při posouzení dle ČSN 730540-2:

Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok nebo 3-6% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot)

nebo

Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok nebo 10-15% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot).

Roční množství zkondenzované vodní páry vychází Mc,a = 0,2036 kg/m2,rok. 

Úvodem

Nad vhodným zadáním osvětlení u nebytových budov při zpracování PENB jsme na našich stránkách již několikrát diskutovali, ale protože jde o opravdu závažný problém a protože si s ním řada uživatelů neví rady, zařazuji pro připomenutí po několika měsících toto téma znovu....

Otázka:

Rád bych požádal o konzultaci ke zpracovávanému PENBu pro stavební úpravy bývalé zemědělské stavby (kravína).

V původním zemědělském objektu byla před několika lety vestavěna turistická ubytovna. Nyní se investor rozhodl tuho ubytovnu rozšířit do nevyužívaného půdního prostoru. Na rozšiřovanou část proto zpracovávám PENB v režimu “změna dokončené budovy”. Vzhledem k sezónnímu využití je s SÚ domluveno, že nové konstrukce nemusí splňovat doporučené hodnoty prostupu tepla, protože tato investice by byla nenávratná.

Z výpočtu mi i tak vychází, dle mého názoru, nereálné zatřídění ukazatele ENB pro vytápění do kategorie G. Toto zatřídění je neměnné i při úpravách projektu (prostupy tepla, účinnosti zdroje, distribuční soustavy a pod.)

Z protokolů k výpočtu jsem vyčetl výrazně vyšší podíl vnitřních zisků u referenční budovy a domnívám se, že to by mohl být ten problém. Tento faktor však nedokážu u hodnocené budovy upravit tak, aby se neměnil i u budovy referenční.

Prosím můžete mi poradit, kde by mohla být při zadávání chyba? (úlohu jsem zakládal několikrát a výsledek je vždy stejný). U jiných projektů mi zatřídění ENB pro vytápění vychází “reálné”.

Otázka:

Narazil jsem na problém v Energii: Objekt bez autom. regulace otopné soustavy, tj. nepočítají se tep. zisky do vytápění (var 1). Jako doporučená var. stejný objekt, jen s regulací (var 2).

PENB na var 1 s dop. var 2 je klasifikce doporučeného "B". Ale když je PENB rovnou na var 2, tak "C" - předpokládám, že je to rozdílnou referenční budovou (zisky ano/ne). Z logiky vyhlášky bych řekl, že referenční budova by měla být vždy se započítáním tepelných zisků.

Otázka:

Mám dotaz na výpočet referenční budovy podle vyhlášky 78. Nevím, jak se počítá ref. dodaná energie na vytápění. Když počítám souč. Uem,R, tak ho dostanu jiný pro rekonstrukci a jiný pro pro novostavbu (menší o 20%) - to je z vyhlášky jasné.

Když se ale počítá dodaná energie na vytápění, tak se potřebný tepelný tok prostupem HT spočte na základě sumy A*UN,20*b (přes dílčí konstrukce)... a zde se pro novostavbu projeví snížení koeficientem 0,8 nebo ne? Z vyhlášky to není jasné.

Zdá se mi to jako dost důležitá věc - koeficient 0,8 (nebo 1,0) by ovlivnil zařazení budovy do tříd pro dodanou energii na vytápění (i chlazení?), pro celkovou dodanou energii a i pro primární energii, ne?

Otázka:

Dobrý den, znovu se vracím u k ukazateli Uem v PENB na konci protokolu. Prosím Vás, podle kterého článku vyhl. 78 se zde vždy jako referenční budova bere nová stavba? Při větší změně dok. bud. potom vychází "D", o čemž jsme se už bavili. Jeden z našich externistů pracuje v SW Protech a jemu to při změně budovy na tomto ukazateli vyjde "C" (korekční činitel 1,0 a ne 0,8). Prosím o vysvětlení.