zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
RETRO: Energetický průkaz pro větší změnu budovy s velkou nástavbou či přístavbou
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
30.04.2019 11.24 | | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 57452x
Další vydání našeho retro občasníku se týká tématu, které průběžně diskutujeme od roku 2013: zpracování průkazu energetické náročnosti budovy pro budovu, která podstupuje větší změnu a současně je doplňována o velkou nástavbu či přístavbu.
Inspirací byl následující dotaz:
Hodnotím částečnou rekonstrukci objektu s půdní nástavbou s větší plochou než 25% původní plochy.
Nástavbu posuzuji jako novostavbu samostatným PENB. Poté vyhotovuji druhý PENB na celou budovu jako větší změnu dokončené budovy, ale v tomto kompletním již nezaškrtávám u konstrukcí nástavby položku „měněné konstrukce“, protože již bylo řešeno průkazem na „novostavbu přístavby“ a posuzuju jen zbylé měněné mimo nástavbu.
Je to správně?
Má se při tvorbě PENB používat účinnost vztažená k výhřevnosti nebo ke spalnému teplu?
Kategorie » téma: Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
03.04.2019 19.15 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 70601x
Otázka:
Chci se zeptat na sezónní účinnost výroby tepla zdrojem (plynový kondenzační kotel).
V nápovědě v programu jsou udávány hodnoty přes 100% tzn. vztažené k výhřevnosti, ale dle ČSN 73 0331-1 jsou pro výpočty uvažovány a tabelovány hodnoty vztažené ke spalnému teplu (nemluvě o předchozí TNI, kde ani nebyl žádný převodní vzorec a braly se hodnoty ke spalnému teplu).
Které hodnoty tedy správně zadávat?
Požadavky na tepelnou stabilitu a jejich ověřování u místnosti s VZT jednotkou s výměníkem
Kategorie » téma: Simulace | Normy a vyhlášky
23.01.2019 19.53 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 77954x
Otázka:
V bytovém domě máme nucené větrání s rekuperací – jednotky Atrea – které v sobě mají i výměník na předchlazení větracího vzduchu v letním období. Výrobce udává, že se venkovní vzduch z teploty 32 C předchladí ve výměníku na 27 C (při teplotě odpadního vzduchu 26 C) a následně se chladí na 18 C.
Můžeme zohlednit tento režim ve výpočtu tepelné stability v létě? Zohlednili bychom to tím, že by teplota přiváděného vzduchu odpovídala venkovnímu - jen tam, kde by byla vyšší než 18 C, bychom ji snížili na 18 C.
Využitelnost elektřiny vyrobené FV systémem v ostrovním režimu
Kategorie » téma: Energie » 07 OZE a primární energie | Normy a vyhlášky
04.12.2018 15.14 | | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 80820x
Otázka:
Pročítám si vyhlášku, kde stále tápu nad smyslem ust. § 5 odst. 2 písm c). Jeví se mi trochu nesrozumitelné.
Mám-li např. budovu s ostrovní fotovoltaikou, kde část elektřiny se využije na přípravu teplé vody, část na běh běž. spotřebičů a část se nevyužije, pak snad pro určení celkové primární energie bych měl zadat, kolik vyrobené elektřiny se nevyužije.
Toto se však v Energii nezadává. Proč?
Budova v památkové zóně a požadavky vyhlášky 78/2013 Sb.
Kategorie » téma: Normy a vyhlášky
02.10.2018 16.34 | | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 84973x
Otázka:
Řeším PENB pro větší změnu RD, který je v památkové zóně. Dle 406/2000 Sb., §7a, odst. (5) se pro RD nevztahuje výjimka a je nutno zprac. PENB, ale dle §7, odst. (5) nemusí být splněny požadavky na energ. náročnost.
Rád bych se poradil, zda chápu dobře, že PENB je nutno zpracovat, ale měněné konstrukce a tech. systémy nemusí splňovat Urec, resp. min. účinnost dle 78/2013 Sb.?
< 1 2 3 4 5 Stránka 6 7 8 9 10 11 .. 23 >