zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Jaké vrstvy uvažovat při výpočtu tepelného odporu podlahy na zemině?
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Normy a vyhlášky
18.01.2016 16.01 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 31397x
Otázka:
Při výpočtu tepelného odporu podlahy na zemině si nejsem jistý, které vrstvy mám do skladby a výpočtu zahrnout, zda včetně podkladního betonu či pouze po izolaci.
Jednoplášťová střecha s odvětrávacími kanálky
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
27.07.2015 21.10 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20818x
Otázka:
Chtěl bych se zeptat na správný způsob zahrnutí vlivu provětrávacích kanálků ve skladbě stávajícího střešního souvrství panelového domu. Souvrství na panelu je tvořeno spádovou vrstvou z keramzitu (tl. ~250mm), heraklitovými deskami (35mm), foalbitem, rohoží KSD 400 (50mm) a dále vrstvami živičných a foliových izolací (v ploše je to různé dle různých historických oprav).
Ve vrstvě heraklitu jsou provedeny mezi deskami provětrávací kanálky šířky 40mm (plocha kanálků tvoří cca 10% plochy střechy) s vyústěním do obvodového kanálu vedeného kolem atiky, který je odvětraný malými otvory skrz atiku (á 1200 mm, průměr 40mm, plocha je ještě zmenšená kovovou síťkou proti ptákům).
Plocha odvětrávacích otvorů vychází cca 225 mm2/m2 plochy střechy. Dle normy ČSN EN ISO 6946 (nic bližšího této problematice jsem nenašel) by se mělo jednat o nevětranou vzduchovou vrstvu (do 500 mm2 větracích otvorů/m2 střechy). Norma se sice týká celoplošné vzduchové vrstvy, ale tím, že se jedná pouze o kanálky, které představují mnohem větší odpor pro proudění vzduchu, by se měl vliv provětrávání logicky ještě výrazně snížit. Dle mého závěru by tedy mělo být zcela korektní při výpočtu v Teple pouze zohlednil vliv odvětrávacích kanálků pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti vrstvy heraklitu nebo zjednodušeně pomocí přirážky Delta U (výpočet dle poměru plochy heraklitu a kanálků jako nevětraná vzduchová vrstva příslušné tloušťky). Je to takto správně?
Hodnocení kondenzace vodní páry v podlaze na zemině podle nové EN ISO 13788
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area | Teplo | Normy a vyhlášky
04.05.2015 17.28 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21838x
Otázka:
Hodnotím detail návaznosti podlahy na zemině na obvodovou stěnu, která je založena mírně (na výšku cca 3 tvarovek) pod terénem. Skladba podlahy je celkem klasická:
- nášlapná vrstva + mazanina 50 mm
- PE folie
- EPS 150 mm
- asf. pás na podkladním betonu.
Klient požaduje výpočet roční bilance kondenzace v podlaze a v návaznosti na stěnu. Odkázal jsem ho na ČSN 730540-2, kde se píše, že se podlaha na terénu z hlediska roční bilance nehodnotí ("Požadavky podle 6.1.2 a 6.2 se uplatňují pro vnější i vnitřní konstrukce s výjimkou konstrukcí přilehlých k zemině..."), ale nepomohlo to.
Existuje nějaká možnost, jak skladbu rozumně vyhodnotit?
Součinitel prostupu tepla stěny s vnitřním zateplením a provětrávanou dutinou
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
11.02.2015 11.07 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22962x
Otázka:
Řeším rekonstrukci budovy v památové zoně - nespadá mezi budovy, které musí splňovat požadavky zákona, přesto majitel chce řešit zateplení. Zvenku štuky - nejde. Navrhujeme dodatečné zateplení zdiva 85 cm CP z vnitřní strany miner. vatou tl. 80mm a nuceně větranou mezeru mezi zdivem a izolací. Jak posoudit U u takto navržené konstrukce?
Detail střešní vpusti
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Area
24.01.2015 12.00 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24264x
Otázka:
Jak mam v Aree zpracovat detail vodorovne vpusti na ploche strese prochazejici v tepelne izolaci? Jak bude vyresena "vzduchova dutina" v potrubi a jak budou nastavene okrajove podminky? (ve vodorovne vpusti bude asi jina teplota kdyz povede v tepelne izolaci nez na povrchu ploche strechy).
< 1 2 3 Stránka 4 5 6 7 8 9 .. 31 >