ZOOM: Okrajové podmínky pro posouzení podlahy na zemině

Posouzení podlahy na zemině z hlediska šíření vodní páry patří také mezi zřídka prováděné výpočty - nepochybně i proto, že z hlediska šíření vlhkosti neklade na podlahy na zemině ČSN 730540-2 žádné požadavky (viz také http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/model-podlaha-vcetne-2-m-zeminy-a-jeho-spravne-vyuziti/).

Nicméně v některých případech (např. u podlah s dřevěnými prvky) je vhodné posouzení roční bilance vlhkosti přesto provést. Podívejme se na to, jakým způsobem je třeba v takovém případě podlahu a okrajové podmínky v programu Teplo 2015 modelovat.

ZOOM: Okrajové podmínky pro posouzení vnitřní konstrukce

Vnitřní konstrukce se z hlediska šíření tepla a vodní páry posuzují poměrně výjimečně - a možná i proto dělá řada zpracovatelů při jejich výpočtu různé chyby. Nejčastěji se zadávají chybným způsobem okrajové podmínky. V dalším detailním návodu se proto podíváme na to, jak nejrychleji zadat v programu Teplo 2015 korektní parametry vzduchu působícího z obou stran na vnitřní konstrukci.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na správný způsob zahrnutí vlivu provětrávacích kanálků ve skladbě stávajícího střešního souvrství panelového domu. Souvrství na panelu je tvořeno spádovou vrstvou z keramzitu (tl. ~250mm), heraklitovými deskami (35mm), foalbitem, rohoží KSD 400 (50mm) a dále vrstvami živičných a foliových izolací (v ploše je to různé dle různých historických oprav).

Ve vrstvě heraklitu jsou provedeny mezi deskami provětrávací kanálky šířky 40mm (plocha kanálků tvoří cca 10% plochy střechy) s vyústěním do obvodového kanálu vedeného kolem atiky, který je odvětraný malými otvory skrz atiku (á 1200 mm, průměr 40mm, plocha je ještě zmenšená kovovou síťkou proti ptákům).

Plocha odvětrávacích otvorů vychází cca 225 mm2/m2 plochy střechy. Dle normy ČSN EN ISO 6946 (nic bližšího této problematice jsem nenašel) by se mělo jednat o nevětranou vzduchovou vrstvu (do 500 mm2 větracích otvorů/m2 střechy). Norma se sice týká celoplošné vzduchové vrstvy, ale tím, že se jedná pouze o kanálky, které představují mnohem větší odpor pro proudění vzduchu, by se měl vliv provětrávání logicky ještě výrazně snížit. Dle mého závěru by tedy mělo být zcela korektní při výpočtu v Teple pouze zohlednil vliv odvětrávacích kanálků pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti vrstvy heraklitu nebo zjednodušeně pomocí přirážky Delta U (výpočet dle poměru plochy heraklitu a kanálků jako nevětraná vzduchová vrstva příslušné tloušťky). Je to takto správně?

Otázka:

Hodnotím detail návaznosti podlahy na zemině na obvodovou stěnu, která je založena mírně (na výšku cca 3 tvarovek) pod terénem. Skladba podlahy je celkem klasická:

- nášlapná vrstva + mazanina 50 mm

- PE folie

- EPS 150 mm

- asf. pás na podkladním betonu.

Klient požaduje výpočet roční bilance kondenzace v podlaze a v návaznosti na stěnu. Odkázal jsem ho na ČSN 730540-2, kde se píše, že se podlaha na terénu z hlediska roční bilance nehodnotí ("Požadavky podle 6.1.2 a 6.2 se uplatňují pro vnější i vnitřní konstrukce s výjimkou konstrukcí přilehlých k zemině..."), ale nepomohlo to.

Existuje nějaká možnost, jak skladbu rozumně vyhodnotit?

Otázka:

Řeším rekonstrukci budovy v památové zoně - nespadá mezi budovy, které musí splňovat požadavky zákona, přesto majitel chce řešit zateplení. Zvenku štuky - nejde. Navrhujeme dodatečné zateplení zdiva 85 cm CP z vnitřní strany miner. vatou tl. 80mm a nuceně větranou mezeru mezi zdivem a izolací. Jak posoudit U u takto navržené konstrukce?