zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Posouzení konstrukce ploché střechy
Kategorie » téma: Teplo
14.08.2009 11.31 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23444x
Otázka:
dovoluji si obrátit se na Vás jako na jednu z nejvyšších autorit v oblasti stavební fyziky a prosím o radu s následujícím problémem.
Posuzuji pomocí Vašeho SW Teplo 2009 konstrukci ploché střechy.
Její skladba je následující (od interiéru):
-
2x Fermacell; tloušťka 0,015m; lambda 0,32
-
Polyuretan pěnový tuhý opláštěný plechem; tl. 0,1m; lambda 0,025
-
Pěnový polystyren; tl. 0,126m (tvoří spádovou vrstvu – uvedená tl. je vypočtený průměr); lambda 0,033
-
OSB deska; tl. 0,01m; lambda 0,13
-
Firestone Rubber GARD EPDM; tl. 0,0011m; lambda 0,21
Venkovní teplota -19°C, vlhkost 85%; vnitřní 20°C, 55%. Jedná se o stavbu, sestavenou z jednotlivých modulů. To uvádím proto, že střecha jednoho modulu má malé rozměry, a to 9 x 4m. Vyhodnocením výsledků podle ČSN 730540-2(2007) v SW Teplo 2009 mi vychází, že nejsou splněny požadavky 2. a 3. v rámci III. Požadavků na šíření vlhkosti konstrukcí. Doplnil jsem tedy konstrukci o parozábranu, a to mezi Fermacell a PUR (Jutafol N110 Special). Poté mi výsledek vyšel vyhovující.
Jenže nevím, zda postupuji správně, a to z toho důvodu, že PUR pěna je oplášťovaná plechem, a ten funguje sám o sobě jako parozábrana. Další parozábrana je tedy asi zbytečná ???
Vím, že zde hraje roli i spárová difuze. Ta je však v tomto případě (tedy podle mého názoru) velmi malá, neboť jak je uvedeno výše, rozměry střechy jsou malé. Příčné spáry nejsou, pouze podélné, a ty jsou utěsněny. Rovněž nevím, jakou roli hraje připevnění Fermacellu k PUR vruty, které vlastně naruší celistvost parozábrany.
Prosím tedy o radu, zda je nutné v tomto případě použít parozábranu nebo nikoliv. Pakliže nutná není, co provést s výpočtem, který uvádí, že skladba není vyhovující.
Vliv stěnového vytápění na součinitel prostupu tepla.
Kategorie » téma: Teplo
10.07.2009 12.51 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23811x
Otázka:
... chtěl bych se zeptat, jak mám v programu Teplo posoudit tepelný odpor při přestupu tepla Rsi v případě, když je na vnitřní straně stěnové vytápění? Jelikož v EN ISO 6946 jsem se nikde nedočet jak tento případ hodnotit? Dá se to v programu Teplo vypočíst?
Vliv "pojiva" (malty...) na celkový tepelný odpor zdiva
Kategorie » téma: Teplo
03.07.2009 13.27 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23687x
Otázka:
Dá se zhodnotit v programu teplo vliv promaltovaných spar? Když hodnotím požadavek na U, tak beru teplnou vodivost stěny (respektivě zdiva) a neuvažuji s maltou. Je tento vliv zanedbatelný?
Použití skladby konstrukcí z programu Teplo v programu Energie; podlahové vytápění; příprava TV.
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Teplo | Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 05 Konstrukce doplňkové | Energie » 06 Provoz zóny
01.07.2009 18.08 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 40805x
Otázka:
...Prosím o popis - manuál převodu skladby konstrukcí z programu Teplo do programu Energie. Je-li možné - totéž k podlahovému topení, které je v nízkoenergetických objektech navrhováno. Domnívám se, že tepelný odpor konstrukce podlahy je v tomto případě počítán od tepelné izolace podlahy k hydroizolaci. Pokud je potrubí vkládáno do systémové tepelně izolační desky, pak by mělo být asi počítáno i s tloušťkou tepelné izolace, která se nachází pod potrubím (obvykle 2,0 - 2,5 cm).
Další otázka zní: jak uvažovat v administrativních budovách lokální ohřev teplé vody elektřinou? V mém případě se jedná o 4 tlakové ohřívače s příkonem 1,8 kW každého a 2 beztlakové ohřívače 2 kW každého. Stačí zadat součet 11,2 kW a že u ohřevu TUV chci počítat s primární energií?
Difúzně otevřené konstrukce
Kategorie » téma: Teplo
01.07.2009 16.41 | | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 30383x
Otázka:
...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:
- sádrovláknitá deska 15 mm
- uzavřená vzduch. dutina 40 mm
- OSB deska 15 mm
- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm
- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm
- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)
- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca
80-100)
Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.
Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.
< 1 .. 24 25 26 27 28 Stránka 29 >