Otázka:

Zpracovávám PENB pro větší změnu budovy, jedná se o nadstavbu 3.NP, zvětšení energe. vz. plochy je nad 25%, nadstavbu hodnotím jako samostatnou zónu-novostavbu, zbylé zóny jako větší změnu. Tato nadstavba splňuje podmínky dle vyhl. č. 78 pro novostavby, nicméně pokud vygeneruji PENB pro celou budovu, je v příslušné kolonce uvedeno, že požadavek podle §6 odst.1 není splněn.

Otázka:

přehledná tabulka výpočtu:

V novinkách tepelně technického programu je uvedena možnost využití přehledné tabulky s výsledky výpočtu ve formátu RTF.

Nepodařilo se mi  ale k ní propracovat ani přes nápovědu.

TEORIE: Změny v EN ISO 52016-1 a v EN 16798-7

Soubor nových evropských norem pro hodnocení energetické náročnosti budov platný v ČR od dubna 2018 ruší některé dosavadní výpočtové postupy (mimo jiné byla kompletně zrušena EN ISO 13790) a nahrazuje je ve většině případů detailnějším hodnocením, které může - někdy i významně - ovlivnit výsledky výpočtu.

Specialistu, který zpracovává energetický průkaz podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb., to nemusí příliš trápit, protože změny ve výpočtových postupech se projeví i u referenční budovy. Zatřídění hodnocené budovy do tříd A-G a šance na splnění požadavků vyhlášky se tedy samotnou změnou metodiky výpočtu nemění.

Problémy mohou nicméně nastat v těch případech, kdy je cílem výpočtu stanovení dodaných energií či potřeb energie na vytápění/chlazení a jejich porovnání s předepsaným požadavkem (obvykle v kWh/m2). Především kvůli změně výpočtu solárních zisků vychází totiž potřeba tepla na vytápění typicky o něco vyšší než dosud.

Otázka:

Při žádosti o dotaci ZU C3 solární kolektory se vyplňuje i ztráta domu. Na tento údaj nejsou žádné "nároky" (pro získání dotace), ale je třeba ho vyplnit. To je asi hlavní důvod proč jsem o tom začal přemýšlet. Zatím jsem to řešil právě pomocí výstupu z Energie, ale vlastně nevím jak moc je toto číslo "korektní" - zda je spíše na bezpečné straně, nebo opačně. Dalším důvodem je samozřejmě dojem, že by bylo příjemné mít všechny výpočty "pod jednou střechou".

Ještě jsem si vzpoměl na jeden dotaz již z oblasti výpočtu. Jak co nejsprávněji zadat zateplení soklu za situace kdy podlaha 1.NP je např. 1m nad terénem a sokl je izolovaný pouze po úroveň terénu (nikoliv pod něj). Tabulka nabízí pouze zadání hodnoty hloubky izolace pod terénem, ale myslím že i ve výše uvedeném případě má izolace soklu vliv - zvláště pokud je samotná izolace podlahy špatná. 

Otázka:

V RD je garáž, která je temperovaná. Vytvořila jsem si tedy v Energii 2020 vlastní profil, ale abych ho mohla přiřadit zóně, musím dát typ podzóny "jiná než obytná", typ profilu vlastní a vybrat vytvořený.

Ve výsledku je pak u tohoto profilu počítáno snížení neobnovitelné primární energie o 10 % jako u jiných než obytných staveb. Je trochu matoucí, když garáž patří do celku s obytnou stavbou...

Je, prosím, někde přesně daná vnitřní návrhová teplota pro garáž nebo je možné použít jakoukoliv teplotu?