řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Energie x Ztráty: výsledky výpočtu se liší (tep.charakt.budovy, spotř.tepla na vytápění)..
Kategorie » téma: Ztráty | Energie » 09 Výstupní data
25.02.2010 12.08 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 30240x
Otázka:
provedl jsem výpočet rodinného domu v programu Ztráty 2009 po místnostech a následně totožný objekt nadefinoval dle identických hodnot do programu Energie 2009 jako 1 zónu. Výsledná ztráta vyšla dle přibližného výpočtu přes měrné toky podobně, ale co se týče porovnání spotřeby tepla na vytápění a tepelné charakteristiky budovy,jejich hodnoty se výrazně odlišují.Viz níže:
Ztráty: Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994): 0,24 W/m3K
Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997): 18,0 kWh/m3,a
Energie:PARAMETRY BUDOVY PODLE STARŠÍCH PŘEDPISŮ:
Celková tepelná charakteristika budovy - ČSN 730540 (1994): q,c = 0.36 W/m3K
Spotřeba energie na vytápění - STN 730540, Zmena 5 (1997): E1 = 26.82 kWh/m3,rok
Hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění dle STN 730540(2002) se také výrazně liší.
Vzhledem k totožným údajům zadávaným pro výpočet v obou programech mi není zcela jasné,který výpočet či výsledná hodnota je vhodná pro zjištění spotřeby tepla na vytápění. Zkoušel jsem několik variant výpočtu,ale stále se tyto hodnoty výrazně liší,proto bych Vás chtěl prosím požádat o radu či Váš názor...
Podlaha na zemině - kondenzace vodní páry. Lze hodnotit programem Teplo?
Kategorie » téma: Teplo
22.02.2010 13.56 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22052x
Otázka:
obracím se na Vás s dotazem týkajícím se hodnocení kondenzace vodní páry v konstrukci podlahy na zemině. Při standardních okrajových podmínkách (i = 21°C/50%, e = 5°C/100%) bude běžně používaná skladba podlahy na zemině (roznášecí žb deska tl. 60 mm, separační PE fólie s koef. difuze sníženým na 1/3, EPS 150 S tl. 100 mm, 2 x asfaltový pás tl. 2 x 4 mm) hodnocená programem TEPLO nevyhovující z hlediska bilance zkondenzované vodní páry v ročním cyklu podle ČSN EN ISO 13788. Podle ČSN 730540 je ale kce vyhovující (kondezátu je méně než 0,1 kg/m2,rok a vypařitelné množství vodní páry je větší). Jak by se měl tento výstup interpertovat? Je skutečně konstrukce nevyhovující?
Provětrávaná 1plášťová střecha - lze zanedbat vrstvy nad provětrávanou dutinou?...
Kategorie » téma: Area
22.02.2010 11.13 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18899x
Otázka:
Dobrý den, v rámci výpočtu úspory energie na vytápění u bytového domu výměnou oken musím spočítat součinitel prostupu tepla střechou. Jedná se o jednoplášťovou střechu provětrávanou sítí kanálků spojených s exteriérem. Kanálky jsou umístěny nad tepelnou izolací a jsou od ní odděleny separací. Skladbou unavovat nebudu, ale můj dotaz zní:
- zanedbat vrstvy nad tepelnou izolací by asi bylo velké zkreslení?
...
Jakým způsobem zadat dilataci?...
Kategorie » téma: Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 10 Ostatní
22.02.2010 10.46 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22186x
Otázka:
Pokud zadám dilataci do nevytápěných prostor prostřednictvím přibližného výpočtu, potřebuji vyplnit údaj o objemu vzduchu v nevytápěném prostoru.
Podle dokumentace je vzájemný odstup bytových sekcí - dilatace 200 mm, délka dilatace 8,5 m a výška při 8 podlažích 23,5 m, což představuje celkem
39,95 = cca 40,0 m3. Nyní mám 2 možnosti provedení výpočtu:
1. Ke každé dílčí zóně přiřadím polovinu vzduchového objemu (20 m3), zadám plochu, U, pomocným výpočtem zjistím činitel "b" atd. a pokračuji ve výpočtu
2. K jedné z dílčích zón přiřadím celkový objem vzduchu a obě stěny (bude uvedeno ve výpočtu pouze jednou) - není to tak čisté, ale jedná se o 1 dům, která se skládá ze 4 sekcí
3. Poslední variantou, která mě napadla, ale o té nejsem přesvědčen, protože to není zcela čisté, by bylo počítat se stěnou v dilataci jako z obvodovou zdi a přes činitel teplotní redukce ji vyjádřit, že se nejedná o stěnu k exteriéru.
Jaký vliv má výměna skel a změna plochy zasklení na energetickou náročnost objektu?
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
22.02.2010 10.35 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20913x
Otázka:
Jedná se o dřevostavbu, současná okna – 5-ti komorová plastová, zasklení U=1,1 W/m2.K
Zkusil jsem posoudit jaký vliv na energetickou náročnost objektu by mělo:
-
výmněna všech zasklení za sklo s hodnotou U= 0,6 W/m2.K(heat mirror) (to je maximální hodnota zasklení, které lze do těchto křídel osadit)
-
změna velikosti oken – zmenšení 6 ks francouzkých oken na jižní fasádě na okna s parapetem
Překvapivě, zmenšením oken měrná spotřeba vzrostla oproti původnímu stavu. Výměnou zasklení se stav zlepšil. V případě zmenšení zasklení je to způsobeno snížením tepelných zisků z důvodu zmenšení zasklení. Lze tento závěr vzít jako závazný? Tedy, že zmenšení zasklení, když stěna má hodnotu U=0,18 W/m2.K v podstatě zhorší energetickou náročnost objektu?