Vážení projektanti,

dovolujeme si Vám oznámit, že Teplo 2014 je nyní k dispozici, to v České i Slovenské verzi.

Otázka:

Mám dotaz na prokazování výpočtových hodnot součinitelů tepelné vodivosti na základě deklarovaných hodnot pro energetické posudky v dotačním titulu "Nová zelená úsporám".

Konkrétně u materiálů EPS 70 F popř. EPS 100 S či EPS 150 S jsou hodnoty předdefinované v katalogu výrobků v Teplu 2011 (uváděné jako výpočtové) shodné s hodnotami, které výrobci u těchto materiálů uvádějí jako deklarované. Přičemž v metodickém pokynu pro NZÚ se uvažuje s tím, že výpočtové (návrhové) hodnoty se mají počítat jako zhoršení deklarované hodnoty uváděné výrobcem o 3-5%.

Tedy mám-li např. u EPS 70 F deklarovanou hodnotu tepelné vodivosti 0,039 W/m.K u v podstatě všech výrobců tohoto materiálu, pak by měla být výpočtová v rozmezí 0,04 - 0,041 W/m.K. Ale v software TEPLO 2011 je uvedena jako návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti 0,039 W/m.K. Samozřejmě jsem původně použil do výpočtů předdefinovanou hodnotu z katalogu Teplo 2011 a teď mi to úředníci v posudku rozporují. Jaké je vaše oficiální stanovisko jakožto dodavatele softwaru určeného mimo jiné pro zpracovávání energetických posudků pro NZÚ?

V srpnu 2013 byla vyhlášením UNMZ zavedena revize normy EN ISO 13788 - tedy základní normy pro ověření rizika růstu plísní a kondenzace vodní páry ve stavebních konstrukcích. Ačkoli byla platnost normy stanovena od září 2013, normu je dosud možné získat jen v anglickém originálu - na překladu se zatím ještě pracuje. Norma nicméně již platí a vyžádá si aktualizaci některých programů z naší nabídky.

Aktualizací projde především program Teplo, jehož nová verze - 2014 - je již prakticky připravena. 

Teplo 2014

Program byl upraven nejen s ohledem na revizi EN ISO 13788, ale i s ohledem na loňskou revizi STN 730540-2 a STN 730540-3. Zahájení prodeje programu Teplo 2014 očekáváme ještě před koncem roku 2013. Detailnější přehled novinek budeme ještě publikovat, v tomto příspěvku se soustředíme hlavně na změny v EN ISO 13788...

Všem našim váženým zákaznicím a zákazníkům, kolegyním a kolegům, čtenářkám i čtenářům našeho blogu přejeme upřímně příjemné a klidné Vánoce a všechno dobré v příštím roce.

Grafický výstup Area 2014  (vstupní data z generátoru Meshgen Area)

Ať vám rok 2014 přinese jen radost, štěstí, pozitivní energii a nezapomenutelné zážitky.

Zbyněk Svoboda za kolektiv K-CAD s.r.o.

Otázka:

V souvislosti s problematikou posuzování ENB jsem narazil na (dle mého názoru) neřešený problém v metodice výpočtu, který vede k velkému rozptylu hodnot EN.

Podle přílohy 1 vyhlášky 78 se mají pro výpočet referenčního Uem,R použít požadované součinitele prostupu tepla konstrukcí podle ČSN 730540-2:2011. Pro běžné budovy / zóny v rozmezí převažujících teplot 18-22°C není problém. Ten nastává při posuzování zón s nižší převažující teplotou.

Příklad: mám technické zázemí objektu (např.sklad, garáž, kotelnu..) s temperační teplotou +8°C. Pro obvodovou zeď pak platí hodnota Un20*e1 - dle tab.3 v normě tedy 0,75*(16/(8-4)) =3W/m2K. A když tuto hodnotu použiji pro výpočet referenčního Uem,R, tak mi vyjde velmi vysoká hodnota.

Praktickým dopadem je, že pokud si jednoduchý objekt (příklad rodinného domu) vhodně prozónuji, pak se uměle "vylepší" hodnocení EN oproti stejnému objektu při jednozónovém hodnocení. Vylepšení vlastně spočívá ve zhoršení parametrů referenčního objektu vlivem použití součinitele e1. Dle mého názoru tady dochází k jakési duplicitě při zohlednění skutečné vnitřní teploty v zóně.