řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Pohled do jiného světa...
Kategorie » téma: Do jiného světa...
28.02.2017 19.41 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 34092x
Už delší dobu přemýšlím o tom, že by možná nebylo špatné přerušit občas nepřetržitý proud technických informací na našem blogu i nějakou informací či spíše pozvánkou do světa umění. A nejlépe asi výtvarného, protože to je mnohým architektům a inženýrům docela blízké. Ne, není třeba se obávat, že byste u nás nově četli kunsthistorické rozbory a marně přemýšleli o tom, co přesně znamená restrukturalizace destruovaných stop ukončené přítomnosti kočky v životě umělce. Najdete tu spíš upozornění na výstavy, které vám mohly uniknout a které by vás přitom mohly inspirovat třeba k nedělnímu výletu.
Takovou výstavou může být tento týden končící výběr maleb Kamila Lhotáka z let 1938 až 1965 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích...
Proč nepatří vnitřní konstrukce mezi zónami do obálky budovy: detailní rozbor s příkladem
Kategorie » téma: Energie » 05 Konstrukce doplňkové | Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
28.02.2017 18.41 | | Komentáře: 26 komentářů | Přečteno: 38810x
Otázka:
Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.
Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".
Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.
Lze ověřit splnění požadavků na teplotní faktor termovizí?
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Normy a vyhlášky
28.02.2017 18.21 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 31606x
Otázka:
Pokud provádím termovizní měření v zimním období v bytě a pečlivě shromáždím všechna data, tak jsem z termovizního snímku schopen vyčíst vnitřní měřenou teplotu povrchu zdiva daného detailu a spočítat teplotní faktor. A dotaz zní: s čím mám tento teplotní faktor porovnat?
a) S teplotním faktorem daným normou pro normové extrémní podmínky?
b) S teplotním faktorem spočítaným za podmínek měření, což je hodnota značně benevolentnější.
Nebo považujete tento postup za zcestný?
Zohlednění "ukládání" přebytečné elektřiny z FV systému do akumulační nádrže pro přípravu teplé vody
Kategorie » téma: Energie » 07 OZE a primární energie
28.02.2017 14.12 | | Komentáře: 7 komentářů | Přečteno: 25759x
Otázka:
Hodnotím využitelnost FV systému v RD, kde je akumulační nádrž pro přípravu TV (standardně ohřívaná elektrickým kotlem). Potřebuji zadat akumulaci přebytků z FVE do této akumulační nádrže. Bez zadání akumulace do nádrže mi vychází velmi malá míra využití elektřiny z FVE.
Minimální nutné údaje pro spuštění výpočtu využitelnosti elektřiny z FV systému
Kategorie » téma: Zelená úsporám | Energie » 07 OZE a primární energie
28.02.2017 13.56 | | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 27746x
Otázka:
Když se počítá využitelnost elektřiny z fotovoltaiky pro program NZÚ, je nutné vycházet z roční spotřeby elektřiny z faktury. Roční spotřebu elektřiny tedy zadávám na příslušný formulář jako "přímé zadání známé spotřeby (např. podle faktur)".
Je třeba při tomto způsobu zadání dále zadávat celý systém TZB (zdroje vytápění, ohřev TV, soláry)? respektive je výpočet výroby a využitelnosti elektřiny z FVE propojený se zadáním na záložkách TZB systému? Je třeba při tomto způsobu zadání dále namodelovat objekt (obalové konstrukce, nevytápěné prostory, vytápěný objem zóny, apod)? nebo celý výpočet vychází ze zadané celkové spotřeby elektřiny a zvolené třídy typového diagramu dodávky?