zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Počet osob v zóně a podzóně
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Normy a vyhlášky
23.03.2022 19.47 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21504x
Otázka:
Při online školení pracovník SEI tvrdíil, že počet osob v zóně se musí zaokrouhlovat na celý počet osob. V Energii je toto pole nepřepisovatelné a hodnota je zaokrouhlována na jedno platné desetinné místo.
Jak to ve skutečnosti Energie počítá a je tvrzené SEI správné?
Podzóny, zóny a převažující návrhová vnitřní teplota
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 06 Provoz zóny | Normy a vyhlášky
23.03.2022 19.31 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 15288x
Otázka:
Ráda bych se ujistila ohledně správného zadávání podzón. Mám zónu, která se skládá ze tří podzón:
podzóna č. 1 má 20°C, objem 106,2 m3 a plochu 27,6 m,
podzóna č. 2 má 24°C, objem 71,2 m3 a plochu 18,5 m,
podzóna č. 3 má 22°C, objem 81,3 m3 a plochu 21,1 m.
Teploty mám vždy shodné pro určení požadavku na součinitel prostupu tepla a teplotu pro režim vytápění.
Na záložce "Provozní teploty" je průměrná vnitřní teplota pro režim vytápění 21,7°C. Tomu rozumím, jedná se o vážený průměr přes objemy.
Nicméně mě nyní zarazilo, že na záložce "Základní parametry zóny" je převažující návrhová vnitřní teplota pro určení U kcí 20°C. Chápu, že podzóna s 20°C má největší energ. vztažnou plochu i objem, ale nyní jsem trochu znejistila, zda zadávám podzóny správně. Pokud by byly jednotlivé podzóny zadány samostatně jako zóny, požadavek na U by byl přísnější.
Proč má přirozeně větraná nebytová budova vyšší měrný tok větráním než budova referenční?
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
26.01.2021 19.26 | | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 59981x
Otázka:
Měl bych na vás dotaz ohledně energetické náročnosti v Energii 2020. Momentálně používám verzi 2020.7 a jde mi konkrétně o bilanci větrání.
Řeším nebytový objekt jako novostavbu s přirozeným větráním se zadáním dle profilu dle ČSN a zarazilo mě, že tepelný tok větráním hodnocené budovy (267,356 W/K) vychází značně rozdílně než tepelný tok větráním referenční budovy (194,714 W/K).
Neměl by v případě přirozeného větrání vycházet tepelný tok pro hodnocenou a referenční budovu totožný?
Mění se vyhláškou č. 264/2020 Sb. hodnocení větší změny dokončené budovy?
Kategorie » téma: Normy a vyhlášky
07.10.2020 18.07 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 54653x
Otázka:
Ve vyhlášce 264/2020 Sb. v § 6 v odstavci 2, na konci písmene a) zmizelo oproti vyhlášce 78/2013 Sb. slovo „NEBO“.
Znamená to, že při změně budovy musí být nově VŽDY splněna primární energie z neobnovitelných zdrojů a průměrný součinitel prostupu tepla budovy, a k tomu NAVÍC musí být splněna:
- buď celková dodaná energie
- nebo součinitele prostupu tepla měněných konstrukcí a/nebo účinnosti měněných systémů?
Mění se tím tedy zcela dosavadní 3 možnosti hodnocení změn budov?
RETRO: Proč vychází vyšší potřeba tepla na vytápění?
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
06.10.2020 15.37 | | Komentáře: 17 komentářů | Přečteno: 50069x
Vzhledem k tomu, že jsme na sociálních sítích zaznamenali různé šířící se konspirační teorie o tom, proč vycházejí podle nové vyhlášky horší výsledky potřeby tepla na vytápění, zařazujeme po čase opět náš retro občasník a připomínáme několik starších článků.
Zvýšení vypočtené potřeby tepla na vytápění nesouvisí totiž v podstatě nijak s novou vyhláškou č. 264/2020 Sb. či s novou verzí programu. Ve skutečnosti je to důsledek zrušení normy EN ISO 13790 a zavedení nových výpočetních postupů podle EN ISO 52016-1, které proběhlo v ČR již v roce 2018. Specialisté, kteří drží rádi prst na tepu doby (pardon :-) a pořizují si včas nové verze SW (děkujeme :-), tuto nepříjemnou skutečnost zjistili již před více než rokem po zakoupení Energie 2019 - tedy prvního programu, který platnou EN ISO 52016-1 používal.
< 1 2 Stránka 3 4 5 6 7 8 .. 25 >