Otázky:

...dva totazy k rozpracovanému výpočtu pro ZÚ u rod.domku

Dotaz č.1 - činitel teplotní redukce u oken v nápovědě u oken je v rozbalujícím menu u teplotní redukce pro TNI ... uveden činitel teplotní redukce b=1,00.  V TNI je přitom v bodě

6.2 uvedeno, že hodnota 1,00 se uvažuje u obvodových konstrukcí s výjimkou výplně otvorů, pro které je 1,15. Jaká je správná hodnota pro výpočet?

Dotaz č.2 - částečně vytápěná garáž zapuštěná do objektu. V domku mám garáž, která je vytápěná radiátorem dle dokumentace UT na 5 stupňů. Je možno tuto garáž uvažovat jako vytápěný prostor a začlenit do zóny při redukci poměrným snížením převažující teploty, nebo musím tuto počítat jako nevytápěný prostor mimo zónu?

Otázka:

...Proč je při vytváření nového projektu u popisu rozdělení zón napsáno že malé nevytápěné prostory lze do hlavní zony zahrnout jako vytápěné? Přeci pokud mám nevytápěný prostor zadám ho v sekci nevytápěné protostory u té samé zóny co ostatní konstrukce případně řeknu že je konstrukce na rozhraní s exteriérem, nebo třeba u suterénu použiju nevytápěný suterén...

Otázka:

...výpočet pasivního rodinného domu pro dotaci ZÚ. V objektu je použit částečný lokální větrací systém se ZZT. Ovšem jen v pobytových místnostech. V místnostech ostatních (koupelny, sklady, technické místnosti, …) je užito přirozené větrání. Dle mého názoru je možno použít 2 řešení:

A.    Udělat v objektu 2 zóny.  Všechny osoby ponechat v zóně 1 (větraná se ZZT) a v zóně 2 zadat nulový počet osob. Větrací tok pak ve 2. zóně zadat takový, aby odpovídal výměně vzduchu cca 0,5 1/hod. A nebo – zadat skutečný průtok vzduchu (např. od odtahových ventilátorů) s tím, že bych zvolil vyšší počáteční teplotu, neboť vzduch je nasáván povětšinou ze sousedních pobytových místností.

B.    Udělat v objektu 1 zónu. A jak jste již zmiňoval na Vašem webu, účinnost ZZT ponížit váženým průměrem přes objemy zóny.

Otázka:

- řeším RD kde v přízemí krom vytápěných prostor jsou i částečně vytápěné plochy (kotelna, prádelna, dïlna ) - temperované na min. 5°C (reálně i více ). Tyto prostory - plochy jsou nezapočitatelné do vytápěné - dotační plochy. Obrázek viz. dále. 

- pokud je do výpočtu zahrnu pomocí nevytápěného prostoru - standardní řešení - pak při hledání ploch k zateplení do nového stavu objektu vyjdou "výpočtově" nejefektivněji k zateplení příčky 100-150mm kolem těchto "částečně" vytápěných - temperovaných prostor. Ale při reálném provozu (vytápění ) objektu se pak po realizaci jejich zateplení se úspora až tak moc nedostaví. 

- napadlo mě jestli by nebylo možné přeci jen objekt řešit dvojzónově (vzhledem k většímu rozdílu teplot ) - zadat tyto částečné vytápěné prostory s n. teplotou např. 5°C samostatnou zónou ... pak byla ale vznikl problém s dotační plochou na jakou výsledky vztáhnout ... v protokolu by se sečetla plocha s hlavní vytápěnou zónou ... nebo tedy udělat vážený průměr n. teploty objektu z prostor 20°C a 5°C, a zadat je do jedné zóny ale vztáhnout je jen na dotační plochu (tzn. bez část. vytápěných prostor ).

Předem díky moc za jakýkoliv názor

Otázka:

Potřeboval bych potvrdit ideu postupu jednoho výpočtu v Energii. Mám dvoupatrový objekt, v přízemí 3 obchody (celkem 3 nezávisle vytápěné zóny, přerušované vytápění), v patře 6 bytů (celkem 6 nezávisle vytápěných zón, nepřerušované vytápění). Objekt se ve výpočtu rozdělí na 9 zón, konstrukce na styku jednotlivých zón se pak zadají v "Popisu spojení zón", při zadání přerušovaného vytápění ve 3 zónách  obchodů (rozdílný způsob vytápění oproti bytům) se pak už blíže neřeší tep. tok mezi jednotlivými zónami s momentální rozdílnou tep. interiéru?