Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat k Energii na téma vnitřní tepelná kapacita zóny - pokud zadávám a počítam tuto hodnutu přesně.

Jak zadat železobetonový strop, který je zespodu opatřen sádrokartonovým podhledem? Jaká je vůbec akumulační schopnost toho stropu v porovnání bez a s podhledem? Je ta akumulace ve výsledku snížená vlivem toho podhledu? Nebo strop akumuluje v reálu stejně tak s i bez podhledu?

Ptám se i proto abych si ověřil skutečnost, že v případě kdy kvůli dobré akumulační schopnosti žb desky tuto navrhuju tak zda její akumulační schopnost nedegraduji podhledem.

Skladba shora:

• Žb monol strop tl. 200 mm
• Vzduchová mezera tl. 200 mm
• Sdk tl. 12.5 mm

 Je správné zadat do pomocného výpočtu v energii takto?

• Žb monolitická deska 200/2=100mm
• Vzduchová mezera 200/2 = 100mm
• Sdk tl. 12.5/2= 6,25 mm

Otázka:

Dle TNI 73 0329 je nutno použít přesný výpočet dle ČSN EN ISO 13370 při výpočtu tepelného toku zeminou. Tento výpočet však vypočítává tepelný tok cca dvojnásobně horší, než-li v případě jednoduššího způsobu pomocí činitele teplotní redukce (ČSN 73 0540-3). Je to tak správně?

Otázka:

...jakým způsobem správně zadat data pro výpočet PENB? Myslím si, že v způsobu výpočtu zvolím roletu výpočet podle platných vyhlášek  a norem, ale nejsem si jistý tím jak zadat teploty a intenzity slunečního záření, dále by mě zajímalo jestli je korektní zadat okna nevytápěného suterénu do formuláře pro nevytápěné prostory a konstrukce na styku s exterierem.

Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).