Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat k Energii na téma vnitřní tepelná kapacita zóny - pokud zadávám a počítam tuto hodnutu přesně.

Jak zadat železobetonový strop, který je zespodu opatřen sádrokartonovým podhledem? Jaká je vůbec akumulační schopnost toho stropu v porovnání bez a s podhledem? Je ta akumulace ve výsledku snížená vlivem toho podhledu? Nebo strop akumuluje v reálu stejně tak s i bez podhledu?

Ptám se i proto abych si ověřil skutečnost, že v případě kdy kvůli dobré akumulační schopnosti žb desky tuto navrhuju tak zda její akumulační schopnost nedegraduji podhledem.

Skladba shora:

• Žb monol strop tl. 200 mm
• Vzduchová mezera tl. 200 mm
• Sdk tl. 12.5 mm

 Je správné zadat do pomocného výpočtu v energii takto?

• Žb monolitická deska 200/2=100mm
• Vzduchová mezera 200/2 = 100mm
• Sdk tl. 12.5/2= 6,25 mm

Otázka:

Obracím se na Vás s dotazem vhodným jistě do blogu  Energie - zelená úsporám ...včera byl na stránkách www.zelenausporam.cz zveřejněn dokument - pokyny k příloze směrnice ... dělající "jasno" v uznávání podlahové plochy a chtěl jsem Vás poprosit o pomoc při výkladu:

podkroví ... při posuzování stávajícího objektu kde je obytné podkroví se světlou výškou 2,10-2,20m ...do plochy  pro výpočet dotace taková místnost  nelze zahrnout  ...ale mohu ji zahrnout  do výpočtové celkové plochy ? (jedná se o podkroví nad celým půdorysem (né jen půdička  pod hřebenem sedlové střechy jak jsme se již dříve dotazoval  tzn. jakýsi mezonet ))

Otázka:

V návaznosti na předchozí dotaz "Tepelný tok zeminou I" - ještě jedna poznámka.

Dle TNI 730329 je nutno počítat tepelný tok zeminou detailnějším způsobem dle ČSN EN 13 790. V programu zelená úsporám se vyžaduje výpočet právě dle ČSN EN 13 790, proto by při výpočtu potřeba tepla na vytápění měl být použit tento způsob. Při "běžném" tvaru a velikosti rodinného domu však dává podstatně nepříznivější výsledky. Jak jsem měl možnost se setkat s několika případy, je tento postup často porušován a při prokazování potřeby energie na vytápění je využíván jednodušší způsob pomocí činitele teplotní redukce.

Jedná se tedy pravděpodobně o závažné porušení podmínek programu Zelená úsporám a stejné domy za stejných podmínek pak mohou vycházet velmi odlišně.