Otázka:

Ráda bych se ujistila ohledně správného zadávání podzón. Mám zónu, která se skládá ze tří podzón:
podzóna č. 1 má 20°C, objem 106,2 m3 a plochu 27,6 m,
podzóna č. 2 má 24°C, objem 71,2 m3 a plochu 18,5 m,
podzóna č. 3 má 22°C, objem 81,3 m3 a plochu 21,1 m.
Teploty mám vždy shodné pro určení požadavku na součinitel prostupu tepla a teplotu pro režim vytápění.

Na záložce "Provozní teploty" je průměrná vnitřní teplota pro režim vytápění 21,7°C. Tomu rozumím, jedná se o vážený průměr přes objemy.

Nicméně mě nyní zarazilo, že na záložce "Základní parametry zóny" je převažující návrhová vnitřní teplota pro určení U kcí 20°C. Chápu, že podzóna s 20°C má největší energ. vztažnou plochu i objem, ale nyní jsem trochu znejistila, zda zadávám podzóny správně. Pokud by byly jednotlivé podzóny zadány samostatně jako zóny, požadavek na U by byl přísnější.

Otázka:

V návaznosti na předchozí dotaz "Tepelný tok zeminou I" - ještě jedna poznámka.

Dle TNI 730329 je nutno počítat tepelný tok zeminou detailnějším způsobem dle ČSN EN 13 790. V programu zelená úsporám se vyžaduje výpočet právě dle ČSN EN 13 790, proto by při výpočtu potřeba tepla na vytápění měl být použit tento způsob. Při "běžném" tvaru a velikosti rodinného domu však dává podstatně nepříznivější výsledky. Jak jsem měl možnost se setkat s několika případy, je tento postup často porušován a při prokazování potřeby energie na vytápění je využíván jednodušší způsob pomocí činitele teplotní redukce.

Jedná se tedy pravděpodobně o závažné porušení podmínek programu Zelená úsporám a stejné domy za stejných podmínek pak mohou vycházet velmi odlišně.

Otázka:

..Plocha schodiště respektive půdorysný prostor se započítává jednou nebo dvakrát? Např. mám z vnitřních rozměrů podlahovou plochu dvou nadzemních podlaží 2x50m tedy 100m2 plocha schodiště je cca 5m2 výsledná plocha je tedy 95 či 100m2? ..

Otázka:

prosím Vás o radu, jak mám spočítat správně podlahovou plochu bez neobývaných sklepů pro výpočet měrné potřeby tepla pro vytápění programem ENERGIE 2009 pro ZELENOU ÚSPORU.

Jedná se o dvoupodlažní RD (1.NP a 2.NP jsou obytné) s částečně vytápěným suterénem - v suterénu jsou 3 vytápěné místnosti nazvané sušárna, dílna, prádelna (de facto jsou to ale sklady, tvoří celkem cca 1/3 plochy suterénu) a dále jsou v suterénu 2 garáže a sklepy.

Nejsem si jista, zda

1) do podlahové plochy vytápěné zóny započítat pouze 1.NP a 2.NP a celý suterén počítat jako nevytápěný prostor - čili v podlahové ploše bude zahrnut pouze obytný prostor a  plocha sušárny, prádelny a dílny v suterénu, i když je tam topení, nebude zahrnuta ve vytápěné zoně.

nebo

2) do podlahové plochy vytápěné zóny započítat 1.NP a 2.NP + vytápěné místnosti suterénu (sušárna, prádelna, dílna), zbytek suterénu počítat jako nevytápěný prostor.

V podstatě jde o rozhodnutí, zda sušárna, prádelna a dílna, když se nalézají v suterénu patří do podlahové plochy bez neobývaných sklepů. Podle mě sušárna, prádelna, dílna není sklep, takže 2. způsob je asi správnější, ale jistá si tím nejsem. Také čtu blogy na www.kcad  a z Vašich rad jsem zase nabyla dojmu, že sušárny, dílny,,,by se neměly brát jako vytápěné, že je to přežitek z dob minula.

Kam byste sušárnu, prádelnu a dílnu v suterénu započítal Vy?

Otázka:

Mám hodnotit jednoduchý rodinný domek, který je však rozdělen na dvě části, které spolu nejsou funkčně spojeny. Pokud by každá část měla vlastní otopný systém, je potřeba je posuzovat odděleně? Pokud budou naopak vytápěny jedním kotlem, je možné vše počítat jako jeden komplex, i když vlastně nejsou vůbec propojeny?