Otázka:

Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.

V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.

Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?

Otázka:

Hodnotím RD dle §6 odst.2 písm.c) (měněné prvky obálky). Výplně otvorů jsou trojskla, Ug=0,6 W/m2.K, Uf=1,3 W/m2.K. Součinitel prostupu tepla pro standardní rozměry Uw=0,93 W/m2.K. Pro rozměr okna 60*60 je Uw=1,23 W/m2.K.

V průkazu je toto okno vyhodnoceno jako "ne", tím pádem hodnocení není splněno.
Proč není vyhodnocení měněných oken pro standardní rozměr?

Otázka 1:

Mohu při výpočtu nahradit vliv tepelných vazeb hodnotou 0,02, nebo musím poctivě počítat všechny lineární činitele prostupu tepla?

Otázka:

Je možné dosáhnout 20% úspory měrné potřeby tepla na vytápění pouze výměnou oken?

Jde o běžný dvoupodlažní rodinný dům ze 70. let minulého století stavěný a zateplený dle tehdejších zvyklostí s klasickými špaletovými okny. Při výměně oken za moderní plastová okna s U=1,2 nedojde podle výpočtu dle požadované ČSN EN ISO 13 790 a TNI 73 0329 téměř k žádné úspoře. Jsem přesvědčen o tom, že všemu je na vině výměna vzduchu. Starými okny dochází k obrovskému úniku tepla ne konstrukcí, ale spíš spárami a nedokonalým osazením a utěsněním. Nicméně tuto skutečnost TNI nezohledňuje. Pokud při zadání všech vstupních dat počítám při výměně oken podle jiných nabízených norem, k úspoře dochází. Obracím se tedy na vás s radou, jak splnit podmínku SFŽP a zároveň prokázat 20 % úsporu tepla při pouhé výměně oken.

Otázka:

Hodnotíme školu s velkým množstvím světlíků do tříd. Je dotována z OPŽP a tím pádem světlíky musí dodržet podle ČSN 73 0540-2 Urec,20 = 1,1, což je extrémní hodnota.

Zajímalo by mne, zda je možné uplatnit zvýšení požadované a doporučené hodnoty UN a U,rec podle čl. 5.2.5 v ČSN 730540-2, tj. přenásobením poměrem mezi teplosměnnou plochou a plochou průmětu světlíku:

Plocha průmětu	Teplosměnná plocha

A pokud ano, tak zda se má toto zvýšení UN,20 promítnout i do referenční budovy při zpracování PENB.