Otázka:

..kam zadat svislé obvodové konstrukce ve styku se zemí u částečně zapuštěného suterénu? Jaký je rozdíl výpočtu dle TNI 730329 (30) nebo dle vyhl. Č. 148?  A jak se změní situace, když část tohoto suterénu nebude vytápěna?..

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

je možné podlahu, která je vytvořená na násypu, zadat jako podlahu na terénu? Nebo lze nějak zohlednit to, že není vlastně "na terénu" - horní hrana podlahy je přibližně v úrovni obkladu.

Otázka:

Zpracovávám PENB výrobní haly, přičemž podlahu spočítám podle ČSN EN ISO 13370.

V tabulce PENB A.1. se objeví součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (3,704W/m2K). To znamená, že konstrukce nevyhovuje. Neměl by se tam spíš zapsat součinitel prostupu tepla mezi interiérem a exteriérem U (0,389 W/m2K), který obsahuje činitel teplotní redukce b?

Jaká z těchto hodnot se v programu zadává pro výpočet UemR referenční budovy?

Otázka:

V návaznosti na předchozí dotaz "Tepelný tok zeminou I" - ještě jedna poznámka.

Dle TNI 730329 je nutno počítat tepelný tok zeminou detailnějším způsobem dle ČSN EN 13 790. V programu zelená úsporám se vyžaduje výpočet právě dle ČSN EN 13 790, proto by při výpočtu potřeba tepla na vytápění měl být použit tento způsob. Při "běžném" tvaru a velikosti rodinného domu však dává podstatně nepříznivější výsledky. Jak jsem měl možnost se setkat s několika případy, je tento postup často porušován a při prokazování potřeby energie na vytápění je využíván jednodušší způsob pomocí činitele teplotní redukce.

Jedná se tedy pravděpodobně o závažné porušení podmínek programu Zelená úsporám a stejné domy za stejných podmínek pak mohou vycházet velmi odlišně.