Otázka:

Otázka:

Při výpočtu panelového domu v Energii zadávám strojovny výtahů na střeše jako nevytápěné prostory a ztrátu přes ně počítám dle ČSN EN ISO 13789. Výsledným korekčním součinitelem "b" poté redukuji souč. prostupu tepla stropu ke strojovnám. Zajímalo by mne, jak je možné tento redukovaný souč. prostupu tepla posoudit z hlediska požadavků.

1) jestli je možné například vypočítat maximální požadovanou tepelnou ztrátu přes strop ke strojovně Hmax[W/K] = (Astr x Upož x b), přičemž Upož=0,60 W/m2K (strop k nevytápěnému prostoru) dle ČSN 730540 pro rozdíl teplot dt=20C bych přepočítal pro rozdíl teplot interiér-exteriér, tj. např. dt = 35C. Tuto ztrátu bych poté srovnal s výslednou ztrátou přes strojovnu dle výpočtu.

2) redukovaný součinitel prostupu tepla bych posoudil dle ČSN 73 0540 jako střešní konstrukci, tj. Upož = 0,24 W/m2K.

Předem děkuji za odpověď, zda je nějaký z uvedených postupů možné použít.

Otázka:

Již jednou jsem se ptal na rozdílné výsledky u bytového domu. Nyní pracuji na další bytovce s podobnými rozdíly. Jedná se o objekt rozměrů cca 37*11m se dvěmi nadzemními podlažími a problematickým suterénem, kde jsou cca 2/5 vytápěné a 3/5 nevytápěné. Nutno podotknout že stěna mezi vytápěným a nevytápěným prostorem je po váženém průměru v tl cca 200mm z CP.

Pokud jsem zadal vše snad tak jak by mělo být tedy nevytápěnou část suterénu přes podrobný výpočet a vytápěnou část zahrnul do vytápěné části dostal jsem výsledek u SS (stávají stav) 194kWh (potřeba tepla na vytápění), u NS (nový stav) po zateplení fasády, střechy, výměny oken a zateplení stropu nad nevytápěnou části suterénu 58kWh. Pokud jsem však použil výpočet pro částečně vytápěný suterén dostal jsem tyto velmi rozdílné hodnoty u SS je potřeba 174kWh a NS je 45 kWh, což jsou rozdíly 10% respektive 22%.

Již i dířve např. u RD jsem si všiml že mi podrobný výpočet dával vždy horší hodnoty. Můžete mi prosím říci kde případně dělám chybu. Jelikož první postup znamená izolování i stěn oddělující vytápěnou částu SUT od nevytápěné kdežto druhý postup nikoliv.

Také jsem vše zkusil spočítat sice né v souladu s TNI ale použil jsem činitele teplotní redukce pro rozdíl 10°C a pak mi vyšly výsledky naprosto stejné s hodnotami kdy jsem počítal suterén jako částečně vytápěný přes pomocný výpočet. Je také zajímavé že v pomocném výpočtu je doporučována výměna vzduchu 0,3 a změna na hodnotu 2,0 má vliv jen 1kWh ale při zadávání této položky v podrobném výpočtu je změna z 2,0 na hodnotu 0,3 cca 4kwh, přitom zde je psáno že je hodnota 0,5 s malými ventilačními otvory a těsnou obálkou což bych řekl že zrovna v suterénech moc neplati i když ve výpočtu podlahy je doporučováno 0,3.

Mohu poprosit o osvětlení tohoto problému případně kde mám chybu. Velmi děkuji a njsem s pozdravem.

Otázka:

Dobrý den, předpokládám, že při výpočtu PENB pro dvouzónovou budovu, kdy obě vytápěné zóny (každá s vlastním zdrojem vytápění) sousedí s jedním a týmž nevytápěným prostorem, je nutné parametry nevytápěného prostoru vložit do každé zóny (Nevytápěné prostory). Je tento předpoklad správný?

Nebo je korektnější nevytápěný prostor zanedbat a uvažovat s venkovním prostředím?

Otázka:

Když počítám podlahu na zemině u nevytápěného prostoru, nad nímž je vytápěný prostor - zadám si pomocný výpočet podle F2 a zadám položku suterén o nižší teplotě nebo jen podlaha na zemině? Pokud zadám suterén o nižší teplotě, tak vyplním všechny kolonky i tepelný odpor podlahy (tedy stropu mezi vytápěným prostorem a suterénem)?

Zmátl mě pracovník SFŽP, který mi tvrdí, že pro nevytápěný suterén mám pro výpočet U podlahy na zemině zadat při vyvolání výpočtu pouze podlahu na zemině a ne suterén o nižší teplotě.

Při výpočtu stávajícího a nového stavu mi vychází při systému výpočtu suterén o nižší teplotě U podlahy na zemině výrazně jiné, protože u nového stavu je strop nad suterénem už zateplený. Nevím jak se k tomu postavit, proto prosím o radu.