Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".

Otázka:

pokud mám dům o zastavěné ploše 100m2 částečně podsklepený (plocha sklepa - bez započtení obvodových stěn tvoří 10m2, výška podlahy sklepa je -2,000) a podlaha přízemí je v úrovni terénu, pak v oddíle Podlaha a suterén zadám u částečně či zcela nevytápěného suterénu Výšku horní hrany podlahy nad terénem 0m a v Hloubce podlahy suterénu pro úrovní okolního terénu doplním 0,2m.
podle vzorce ((90m2x0m)+(10m2x2m))/90m2+10m2
Mate mne však, pokud by horní hrana přízemí byla ve výšce třeba +0,500m.
Potom je sice hloubka celoplošného podsklepení opět 0,2m, ale ve vztahu k terénu je to záporné číslo (-0,3m). Je tato moje úvaha správná?

Otázky:

1) - okno popis zón, záložka energonositele : jaký energonositel bude zadán jeli posuzovaný objekt vytápěn CZT (centr.zásob.teplem), který není v   nabízeném menu uveden

2) - jak budu u jednotlivých oken objektu zadávat infiltraci oken (stávající stav a stav po výměně oken) když na atypickém bytovém domě je těch oken na př. 42 druhů a u nových moderních oken není od výrobce znám souč. spárové provzdušnosti 

3)- hodnocení vícezonového objektu : prosím o radu jak mám zadat konstrukci (příčku, podlahu) mezi zónami ve formuláři I.zóny pro bytové prostory a formuláři II. zóny pro nevytápěné prostory

Otázka:

Pokud jde o program Energie 2009, konkrétně výpočet podle TNI 730329. Jedná se rodinný dům, který je bokem přilepen na objekt souseda. Částečně na nevytápěnou garáž, částečně na atelier, kde se občas topí (odhad průměrná teplota 15°C).
Další varianta je dvojdomek. Pokud jde o roční průměr, zřejmě u souseda žádný teplotní rozdíl nebude, je tedy možno tuto konstrukci z výpočtu vypustit?
Případně jak zohlednit rozdíl vnitřních teplot oproti sousedovi (pokud budu počítat př. průměr 15°C u něj).
Zkoušel jsem něco najít v dialogu nevytápěný prostor, nebo stěny a střecha ale nějak mě nenapadá, kde a jak se to dá zadat nebo zohlednit.
Jde sice jenom o výpočet úspory 20%, tyto konstrukce tam zůstávají nezměněny a výsledek tedy ovlivní jen minimálně, ale rád bych to tam dosadil korektně.

Otázka:

Pokud zadám dilataci do nevytápěných prostor prostřednictvím přibližného výpočtu, potřebuji vyplnit údaj o objemu vzduchu v nevytápěném prostoru.

Podle dokumentace je vzájemný odstup bytových sekcí - dilatace 200 mm, délka dilatace 8,5 m a výška při 8 podlažích 23,5 m, což představuje celkem

39,95 = cca 40,0 m3.  Nyní mám 2 možnosti provedení výpočtu:

1. Ke každé dílčí zóně přiřadím polovinu vzduchového objemu (20 m3), zadám plochu, U, pomocným výpočtem zjistím činitel "b" atd. a pokračuji ve výpočtu

2. K jedné z dílčích zón přiřadím celkový objem vzduchu a obě stěny (bude uvedeno ve výpočtu pouze jednou) - není to tak čisté, ale jedná se o 1 dům, která se skládá ze 4 sekcí

3. Poslední variantou, která mě napadla, ale o té nejsem přesvědčen, protože to není zcela čisté, by bylo počítat se stěnou v dilataci jako z obvodovou zdi a přes činitel teplotní redukce ji vyjádřit, že se nejedná o stěnu k exteriéru.