Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".

Otázka:

...částečně podsklepený objekt převedu na model plně podsklepený s menší hloubkou, ale jak započitám podlahu a linearní činitele, které jsou rozdílné v místě stropní konstrukce a podlahy na terénu? A jak mám do výpočtu zahrnout stěny a jiné konstrukce (např. schodiště) oddělující sklepní nevytápěný prostor a vytápěnou část?

Otázka:

... Mám objekt dosti složitý a v jedné části je v něm jakoby zakouslá garáž. Jelikož jsou zde stěny ze starých cihel a stropy neizolované uvažuji garáž alespoň s 10 stupni ikdyž přímo asi vytápěná není. Je možné postupovat tak že v energii zadám podlahovou plochu i s garáží, převažující teplotu dám cca 19°C, ale do zprávy k zelené úsporám napíši že je podlahová plocha bez garáže jelikož jde vlastně o nevytápěný prostor. Mohu postupovat takto nebo raději s garáží nepočítat a pak dát k ochlazovaným stěnám činitel teplotní redukce cca 0,5? Pak bych se ještě rád zeptal pokud je objekt podsklepen ale strop je pod částí objektu výškově odskočen, součástí stropu je tedy jakoby část stěny, jak tam toto započítat?

Váženým průměrem upravit R stropní konstrukce? Jak ale započítat to že je ochlazovaná část stropu větší nežli půdorysná? Mám také snížit třeba R cca o 10% pokud je plocha větší o 10%?

Otázka:

Hodnotím OÚ, kino, sál a restauraci, vše jedna budova, rozdělená na 4 zóny. Kino vytápěné 1x týdně, sál 1x za měsíc.
Převažující teplota kina a sálu je kolem 5°C (vážený průměr po časových úsecích. Průměrné U je tedy po redukcích poměrně vysoké a plášť vychází do B. Je tedy nutné hodnotit po jednotlivých zónách a ne jako celek. Je to tak?

Otázka:

Rád bych se zeptal na výpočet ohledně suterénu. Je výpočet ovlivněn pokud zadávám nevytápěný suterén kde je podlaha pouze 0,1m pod terénem? Pokud je suterén částečně vytápěný je dalece snazší zadat jej přes nástroj v nabídkách suterénu nežli jej zadávat přesně přes výpočet nevytápěných prostor. Rád bych se zeptal jestli tedy i v těchto případech je výpočet přesný (suterén je v podstatě celý nad terénem)?. Děkuji