Otázka:

Je možné dosáhnout 20% úspory měrné potřeby tepla na vytápění pouze výměnou oken?

Jde o běžný dvoupodlažní rodinný dům ze 70. let minulého století stavěný a zateplený dle tehdejších zvyklostí s klasickými špaletovými okny. Při výměně oken za moderní plastová okna s U=1,2 nedojde podle výpočtu dle požadované ČSN EN ISO 13 790 a TNI 73 0329 téměř k žádné úspoře. Jsem přesvědčen o tom, že všemu je na vině výměna vzduchu. Starými okny dochází k obrovskému úniku tepla ne konstrukcí, ale spíš spárami a nedokonalým osazením a utěsněním. Nicméně tuto skutečnost TNI nezohledňuje. Pokud při zadání všech vstupních dat počítám při výměně oken podle jiných nabízených norem, k úspoře dochází. Obracím se tedy na vás s radou, jak splnit podmínku SFŽP a zároveň prokázat 20 % úsporu tepla při pouhé výměně oken.

Otázka:

Když chci skončit se zadáváním dat ukazuje se mi toto upozornění …

Jedná se mi pouze o výpočet ročního zisku energie ze solárního systému – příprava TV.
Pokud nezadám objem zóny neprovede se výpočet. Musím tyto data zadávat i v mém případě? (Pouze solární systém na přípravu TV).

Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor k větrání bytů pro potřeby energetického průkazu. Setkal jsem se s následujícím řešením (v Energii 2009):
Bytová zóna nebyla počítána jako přirozeně větraná, ale jako kombinace nuceného a přirozeného větrání. Nucené větrání byl určitý časový podíl větrání koupelen a wc. Zjednodušeně - v zóně je 10 koupelen, v každé je ventilátor s výkonem 100m3/hod. Tyto místnosti se používají cca 1hod denně tj. za tento časový úsek bude celá bytová zóna větraná 10*100=1000m3/hod. Tento přístup celkově dost zhoršuje měrnou ztrátu větráním..

Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).

Otázky:

prosím o některé informace ohledně výpočtu k Zelené úsporám:

1- Prosím o sdělení přesnosti výpočtu celkového obestavěného prostotu dle TNI 730329, kde má být stanoven přesně vypočtený objem % vzduchu z obestavěného prostoru. Započítávají se do tohoto prostoru střední nosné zdi i příčky?
Na totéž bych se chtěla zeptat ohledně podlahové plochy?
2- Zadáváme - li potřebu pomocné energie na provoz zóny (čerpadla, ventilátory) , vycházíme z obvyklých hodnot dle nápovědy a dům má 2 bytové jednotky - má se zadat dvojnásobné množství energie nebo program již počítá s tím , že jsem výše uvedla 2 byty?
3- Kam je lépe zahrnout stropní konstrukci nad sklepem, když v rámci zelené sklep do výpočtu nechci zahrnovat ale stropní konstrukce by se měla v rámci dotací zateplovat. Jestli mezi podlahy nebo stěny.
4-…větrání a chlazení…je pouze okny - proč musí být vždy energonositel?