Otázka:

Je možné zanedbat vliv systematických tepelných mostů u výpočtu součinitele prostupu tepla, pokud při kontaktním zateplení EPS 120mm jsou použity celoplastové hmoždinky, které se zafrézují do polystyrenu a překryjí EPS víčkem?

Otázka:

Zpracovavam odborne posudky pro program Zelena usporam, systematicke tepelne mosty zapocitavam dle ČSN EN ISO 6946. V tom problem neni. Problem je, jak zapocitat nahodile tepelne mosty. Nikde jsem nejaky pausalni zpusob nenasel. Tak jsem se rozhodl ve vypoctu potreby tepla vzdy uvazovat se soucinitelem prostupu tepla o 0,01 W/m2K vetsim, nez vyjde a nez posuzuji s pozadavky CSN 730540. Napr. stena tezka vyjde U=0,25 W/m2K (vyhovi doporucene hodnote), ale ve vypoctu uvazuji U=0,26 W/m2K. Toto neuvazuji u "nezateplenych" konstrukci, jelikoz mnoho nahodilych tepelnych mostu zde muze fungovat jako izolant....napr. nejake dutiny a podob. Navic jsou vsechny vypocty na strane bezpecne.
Toto se vsak naprosto nesetkalo s pochopenim pri kontrolach posudku. A myslim, ze ani nepochopili o cem jsem mluvil a co znamena slovo "na strane bezpecne". Chtel bych se Vas tedy zeptat, co jsi o tomto zpusobu myslite a zda existuje najaky lepsi.

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

Otázka:

...pokud se zatepluje například plochá střecha s atikou, plocha střechy je 100m2, aplikované zateplení lze použít pouze na 90m2, atiky zateplit nelze. Nebo se pro zjednodušení bere celá plocha (100m2)? Co myslíte?

Otázka 1:

Mohu při výpočtu nahradit vliv tepelných vazeb hodnotou 0,02, nebo musím poctivě počítat všechny lineární činitele prostupu tepla?