Otázka:

uvažování lineárních vazeb ... Při řešení objektu který komplexně a kvalitně zateplím (okna, střecha, podlaha zespodu - podhled suterénu, fasáda až na historický kamenný sokl - suterén ) u něhož mám  zadaný vliv  tepelných mostů  přibližně přirážkou  0,10 bych rád zadal detailně lin. vazbu přes sokl suterénu do 1.NP. Je možné kombinovat zdaní přibližně přirážkou s detailním zadání vazeb (buď lin. vazbou v zadání stěn a nebo lin. vazbou v zadání podlahy ve styku se stěnou )?

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

Otázka:

Jakým způsobem zohledňuje program Energie 2009 lineární a bodové tepelné mosty?

Otázka:

Při výpočtu energetického hodnocení panelového domu (konstrukční soustava G57) zadávám lineární činitelé prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi přesně a ne pomocí přirážky.
V původním stavu mi ale při zadání všech vazeb vyšel měrný tok tepelnými mosty záporný tj. -74,366 W/K.
Ve stavu po zateplení 43,694 W/K. Celková plocha obalových konstrukcí je 1140,8 m2.
Podle ČSN 730540 je možné zadávat průměrný vliv tepelných vazeb, kdy se uvádí standardní hodnota pro původní stav  0,1 W/m2K. Mě ale v původním stavu žádná přirážka k tepelné ztrátě nevznikla.
Mám tedy raději zadávat tepelné vazby jen přirážkou, abych byla na straně bezpečnosti?

Otázka:

Jako opatření uvažuji zateplení stropu suterénu. Zateplení je provedeno v celé ploše, není však (samozřejmě) možné provést zateplení v místech napojení stěn (obvodových i vnitřních) suterénu na strop.

Je třeba výpočet zhoršit provedením váženého průměru přes zateplenou a nezateplenou plochu? Nebo je možné uvažovat, že přestup tepla přes vnitřní stěny a obvodové stěny (které jsou v těchto případech většinou zvnějšku izolovány po úroveň terénu) se významně neprojeví?