Otázka:

Zajímalo by mne, proč se na energii z FV panelů pohlíží dvěma způsoby. Když ji použiji pro vlastní spotřebu – je to energie okolí a faktory jsou 1,0, resp. 0,0. Pokud jde mimo, je to energie (dodávka mimo budovu) s faktory -3,2 resp. -3,0.

Domnívám se, že v obou případech se vytěsňuje energie vyrobená ve „veřejných“ zdrojích tj. mělo by se na ni pohlížet jako na dodávku mimo budovu. Jediný rozdíl vidím ve využitém množství – pro vlastní spotřebu = max. co můžu spotřebovat v hodnocené budově, při exportu mimo budovu = celá vyrobená energie, resp. dle podmínek vyhlášky. Nebo „pro vlastní spotřebu“ lze chápat jako ostrovní stav tj. bez připojení hodnocené budovy na elektrizační soustavu?

Otázka:

Rád bych prodiskutoval problematiku osvětlení. V TNI se jedná v podstatě o tři cesty výpočtu:
1) vztah A.43
2) vztahu A.45
3) vztah A.48
Porovnám-li u kanceláří výpočet dodané energie metodami 1) a 2) s výpočtem 3) pomocí směrného čísla 25,9 kWh/m2.rok, dostávám v dodané energii u podrobnější metody více než dvojnásobný výsledek!!

U referenční budovy je rozdíl ještě daleko markantnější, protože se do podrobného výpočtu dosadí oněch 500 luxů a pL,lx = 0,1 W/m2.lux odpovídající nepřímému osvětlení.

ZÁVĚR??:

- podrobný výpočet hází obrovské hodnoty dodané energie, které jednak nemají nic společného s realitou a jednak přilepšují zisky vytápění

- použitím směrných hodnot se dostane osvětlení téměř vždy do kategorie A, protože referenční budova má extrémní spotřebu.

- porovnávání metody podrobné (ref.budova) se směrnými čísly (výpočet) je irelevantní, protože vychází zcela odlišné výsledky

Osobně nevím jak z toho ven.
Prosím o radu, DĚKUJI

Otázka:

Mám dotaz ohledně grafické části průkazu ENB generovaného programem Energie 2013.

V části energetická náročnost budovy – celková dodaná energie se kromě šipky s číselným vyjádřením současného stavu objevuje i šipka doporučení. Ta se vygeneruje vždy, když zadám nějaké opatření v tabulce Doporučená technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy, např.:

Zadání doporučené varianty

Vždy je ale u kategorie A i přesto, že navržené opatření resp. výše úspory tomu neodpovídá. Zkusil jsem i zadat opatření, kdy se Předpokládaná dodaná energie rovnala aktuálnímu stavu, tedy úspora nula a nic se nezměnilo. Šipka zmizí jen když tabulku nechám nevyplněnou. Vše viz přiložené screenshoty.

Vyplňuji něco špatně, nebo se automaticky doporučuje kategorie A?

Otázka:

V protokolu k PENB se do tabulky A1 nevyplňují požadavky na součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí... a ani se nevyhodnotí, zda jsou požadavky splněny či nesplněny. Je to v pořádku?

Stejně tak se mi nevyplní tabulka b.1.b) Požadavky na ... jak mám postupovat, aby se tabulka vyhodnotila?

Otázka:

provedl jsem výpočet rodinného domu v programu Ztráty 2009 po místnostech a následně totožný objekt nadefinoval dle identických hodnot do programu Energie 2009 jako 1 zónu. Výsledná ztráta vyšla dle přibližného výpočtu přes měrné toky podobně, ale co se týče porovnání spotřeby tepla na vytápění a tepelné charakteristiky budovy,jejich hodnoty se výrazně odlišují.Viz níže:

Ztráty:     Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):    0,24 W/m3K

Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):     18,0 kWh/m3,a

Energie:PARAMETRY BUDOVY PODLE STARŠÍCH PŘEDPISŮ:

Celková tepelná charakteristika budovy - ČSN 730540 (1994):      q,c = 0.36 W/m3K

Spotřeba energie na vytápění  - STN 730540, Zmena 5 (1997):      E1 = 26.82 kWh/m3,rok

Hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění dle STN 730540(2002) se také výrazně liší.

Vzhledem k totožným údajům zadávaným pro výpočet v obou programech mi není zcela jasné,který výpočet či výsledná hodnota je vhodná pro zjištění spotřeby tepla na vytápění. Zkoušel jsem několik variant výpočtu,ale stále se tyto hodnoty výrazně liší,proto bych Vás chtěl prosím požádat o radu či Váš názor...