Otázka:

Četl jsem na webu společnosti DEKSOFT příspěvek pojednávající o možnosti využití komerčně získaných meteodat pro tvorbu PENB při hodinovém výpočetním kroku.

Energie 2023, kterou používám, pracuje s daty zpracovanými skupinou Společnosti pro techniku prostředí, tedy s normovými daty.

Nikde jsem ve vyhlášce 264/2020 Sb. nenašel, že by se umožňovalo požívání komerčních meteodat pro zpracování PENB. Nebo to možné je? Pokud ano, kde lze k tomu najít příslušné ustanovení?

Otázka:

Pro původní stav RD jsem uvažoval výměnu vzduchu n50=14 za hodinu. Po výměně všech oken jsem hodnotu n50 snížil na 1 za hodinu. Úředníci na SFŽP mi výpočet vrátili s tím, že dávám moc na průvzdušnost budovy.

Dále by mne zajímalo, zda mohu snížit po výměně oken přirážku na vliv tepelných vazeb DeltaU.

Budete-li hodnotit chlazené zóny s velkými vnitřními zisky a malým či nulovým počtem vnějším konstrukcí, jako byla např. kuchyně popsaná v nedávném příspěvku, doporučujeme soustředit se při zadávání obalových konstrukcí zóny na zohlednění vnitřních konstrukcí.

Jak v komentářích pod odkazovaným článkem upozornil Ing. Chmela, vnitřní konstrukce mohou výpočet významně ovlivnit. Zohlednit je v zadání lze:

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

máme od Vás koupený SW Energie a Teplo 2009 zůčastnil jsem se školení, kde my bylo řečeno že při výpočtu řadového rodinného domku se stěny ve styku s okolními řadovkami nezapočítávají, na BLOGU jsem tento názor našel také, ale našel jsem tam i že se počítají jako ve styku s exteriérem??? Na SFŽP nesouhlasí s verzí když je na obou stranách zdi je stejná teplota, tak nedochází k tepelné výměně a zdi se nepočítají, je nějaká norma, která by to potvrdila???