zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Násobnost výměny vzduchu n50: jak se projeví výměna všech oken?
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 10 Ostatní
25.06.2010 14.10 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 29642x
Otázka:
Pro původní stav RD jsem uvažoval výměnu vzduchu n50=14 za hodinu. Po výměně všech oken jsem hodnotu n50 snížil na 1 za hodinu. Úředníci na SFŽP mi výpočet vrátili s tím, že dávám moc na průvzdušnost budovy.
Dále by mne zajímalo, zda mohu snížit po výměně oken přirážku na vliv tepelných vazeb DeltaU.
Problém s konkrétním zadáním RD pro dotační program Zelená úsporám;celková plocha;vlastnosti podlahy;sklep..
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 10 Ostatní
20.07.2009 16.19 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 31831x
Otázka:
...zadávání dat do programu Energie 2009. Mám připravit objekt RD na dotační program Zelená úsporám. Nevím, kde je chyba, ale vychází mně hodnoty o dost větší, něž by vycházet měly. Stávající objekt je jednopodlažní s částečně podsklepeným(asi 1/9 celkové plochy) nevytápěným suterénem, větrání objektu je řešeno infiltrací. Stávající objekt je z cihel plných pálených tl.450 U=1,32W/m2K a 300mm U=1,76W/m2K, strop dřevěný se záklopem a podbitím z desek U=1,38W/m2K, podlaha z betonu nad sklepem U=1,5W/m2K a nad zaminou U=2,1W/m2K, okna dvojté s jednoduchým zasklením U=2,2W/m2K. V nově upraveném objektu jsou trochu změněny okna(plocha stávajících a nových přibližně stejná) a zatepleny obvodové konstrukce (podlaha U=0,3W/m2K, strop U=0,15W/m2K, stěny CP 450 U=0,22W/m2K, CP300 U=0,23W/m2K) a osazeny nové okna U=1,1W/m2K. U stávajícího objektu je měrná potřeba tepla 381kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 465,4 kwh/m2.a. U objektu zatepleného je měrná potřeba tepla 84kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 144,9 kwh/m2.a. dále se mně ve výsledcích objevila položka ztráta zbytkem kostrukcí, která je záporná. Nevím o jaké ztráty jde.
Jak hodnotit z hlediska energetické náročnosti “řadové” panelové domy oddělené dilatační spárou? Jako celek, či jednotlivě?
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 10 Ostatní
08.02.2010 10.25 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22598x
Otázka:
dostal jsem za úkol spočítat energetickou náročnost stáv.a zatepleného stavu předmětného osmipodlažního bloku 8c o 96b.j.ve 4sekcích kS TO6B-OS.Mám navrhnout takový způsob a cenu komplexního zateplení,aby byt.družstvo dosáhlo na parametry dotace v programu A1 Zelená úsporám a mohlo si udělat představu o investičních nákladech.To co však řeším poprvé je značně zalomený tvar 4 sekcí bloku 8c a v této souvislosti mám na Vás následující prosbu:
Existují podmínky za kterých by se všechny 4 sekce mohly hodnotit jako 1 celek v 1 "obálce"? Poznamenávám,že sekce D.Č.4 a 3 jsou odděleny dilatací a totéž je mezi D.Č.3 a 2.
Existuje povinnost používat při zpracování PENB vnitřní teplotu v budově jen podle ČSN 730540-3?
Kategorie » téma: Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
23.02.2017 22.19 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 34047x
Otázka:
V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?
Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.
Lineární činitel prostupu tepla styku stěna-podlaha a jeho zadání do Energie
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 10 Ostatní
13.02.2024 20.47 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 8214x
Otázka:
Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.
Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu.
Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?