Otázka:

...zadávání dat do programu Energie 2009. Mám připravit objekt RD na dotační program Zelená úsporám. Nevím, kde je chyba, ale vychází mně hodnoty o dost větší, něž by vycházet měly. Stávající objekt je jednopodlažní s částečně podsklepeným(asi 1/9 celkové plochy) nevytápěným suterénem, větrání objektu je řešeno infiltrací. Stávající objekt je z cihel plných pálených tl.450 U=1,32W/m2K a 300mm U=1,76W/m2K, strop dřevěný se záklopem a podbitím z desek U=1,38W/m2K, podlaha z betonu nad sklepem U=1,5W/m2K a nad zaminou U=2,1W/m2K, okna dvojté s jednoduchým zasklením U=2,2W/m2K.  V nově upraveném objektu jsou trochu změněny okna(plocha stávajících a nových přibližně stejná) a zatepleny obvodové konstrukce (podlaha U=0,3W/m2K, strop U=0,15W/m2K, stěny CP 450 U=0,22W/m2K, CP300 U=0,23W/m2K) a osazeny nové okna U=1,1W/m2K.  U stávajícího objektu je měrná potřeba tepla 381kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 465,4 kwh/m2.a. U objektu zatepleného je měrná potřeba tepla 84kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 144,9 kwh/m2.a. dále se mně ve výsledcích objevila položka ztráta zbytkem kostrukcí, která je záporná. Nevím o jaké ztráty jde.

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.

Otázka:

dostal jsem za úkol spočítat energetickou náročnost stáv.a zatepleného stavu předmětného osmipodlažního bloku 8c o 96b.j.ve 4sekcích kS   TO6B-OS.Mám navrhnout takový způsob a cenu komplexního zateplení,aby byt.družstvo dosáhlo na parametry dotace v programu A1 Zelená úsporám a mohlo si udělat představu o investičních nákladech.To co však řeším poprvé je značně zalomený tvar 4 sekcí bloku 8c a v této souvislosti mám na Vás následující prosbu:

Existují podmínky za kterých by se všechny 4 sekce mohly hodnotit  jako 1 celek v 1 "obálce"? Poznamenávám,že sekce D.Č.4 a 3 jsou odděleny dilatací a totéž je mezi D.Č.3 a 2.

Otázka:

V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?

Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.

Otázka:

Pro původní stav RD jsem uvažoval výměnu vzduchu n50=14 za hodinu. Po výměně všech oken jsem hodnotu n50 snížil na 1 za hodinu. Úředníci na SFŽP mi výpočet vrátili s tím, že dávám moc na průvzdušnost budovy.

Dále by mne zajímalo, zda mohu snížit po výměně oken přirážku na vliv tepelných vazeb DeltaU.