Otázka:

Zadáváme na PENB větší administrativní objekt, ve kterém se nachází chlazení i vlhčení. Chlazení je prováděno chladícími jednotkami na elektřinu. Vlhčení je prováděno parním kotlem na zemní plyn. V programu Energie je zadávání energonositele pro chlazení i vlhčení sloučeno a nelze tedy správně rozdělit poměr za chlazením na elektřinu a vlhčením na zemní plyn. Jak máme správně prosím tento stav zadat?

I kdybychom zadali nějakým poměrem zemní plyn ku elektřině, pořád ve výstupu PENBu se budou u vlhčení i chlazení zobrazovat oba energonositelé.

Otázka:

Můj dotaz je ryze technického charakteru. Většinu času pracuju v Energii na dvou monitorech, okna se zobrazují na obou, libovolně přesouvám.

Nicméně občas cestuju a potřebuju pracovat pouze na notebooku. V tom případě mám problém, protože okna otevřená dříve na druhém monitoru se nezobrazují. U některých oken pomůže klávesová zkratka Alt+mezerník a posun, bohužel u pomocných výpočtů a nápověd nepomůže ani tohle. Nepomůže ani restart počítače. Vždy je nutné se připojit na druhý monitor, abych patřičná okna "našla".

Jak mám tento problém řešit? Dost často mě to zabrzdí v práci.

Otázka:

Když chci skončit se zadáváním dat ukazuje se mi toto upozornění …

Jedná se mi pouze o výpočet ročního zisku energie ze solárního systému – příprava TV.
Pokud nezadám objem zóny neprovede se výpočet. Musím tyto data zadávat i v mém případě? (Pouze solární systém na přípravu TV).

Otázka:

Dnes jsem zjistil takovou nepříjemnou věc, pokud změním - doplním identifikační údaje např. evidenční číslo průkazu, datum, pak musím úlohu znovu vypočítat, což při délce výpočtu cca 60 minut není uživatelsky příjemné.

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.