Po upozornění ze strany pozorného uživatele jsme dnes odhalili nedostatečně ošetřenou srovnávací funkci v programu Energie 2017, která může způsobit chyby při přenášení součinitelů prostupu tepla zadaných skladeb do formulářů pro popis obalových konstrukcí budovy.

Než bude program v rámci bezplatného update upraven, zadávejte prosím názvy konstrukcí na formuláři pro zadání skladeb tak, aby obsahovaly více písmen a aby název žádné konstrukce nebyl obsažen v názvech konstrukcí ostatních, např.:

Příklad bezpečného zadání názvů skladeb konstrukcí

Otázka:

Zajímalo by mě, jak se "chová" ve výpočtu v Energii (2010) následující situace: Mám dvě zóny, jednu (zóna A) vytápěnou na 20°C, druhá je pouze temperovaná na 10°C (zóna B), potřebuji provádět výpočet vč. jejich propojení a posouzení vzájemné výměny tepla. V reálném stavu je třeba přímo vytápět zónu B pouze cca dva nejchladnější měsíce v roce, zbytek otopného období je zde teplota již dostatečná díky teplu ze zóny A. A nyní: Je výpočet tepelných toků v zóně A i po zbytek otopného období (nebo dokonce roku!) počítán, jako by v sousední zóně bylo těch 10°C?

Otázka:

Zadáváme na PENB větší administrativní objekt, ve kterém se nachází chlazení i vlhčení. Chlazení je prováděno chladícími jednotkami na elektřinu. Vlhčení je prováděno parním kotlem na zemní plyn. V programu Energie je zadávání energonositele pro chlazení i vlhčení sloučeno a nelze tedy správně rozdělit poměr za chlazením na elektřinu a vlhčením na zemní plyn. Jak máme správně prosím tento stav zadat?

I kdybychom zadali nějakým poměrem zemní plyn ku elektřině, pořád ve výstupu PENBu se budou u vlhčení i chlazení zobrazovat oba energonositelé.

Otázka:

Můj dotaz je ryze technického charakteru. Většinu času pracuju v Energii na dvou monitorech, okna se zobrazují na obou, libovolně přesouvám.

Nicméně občas cestuju a potřebuju pracovat pouze na notebooku. V tom případě mám problém, protože okna otevřená dříve na druhém monitoru se nezobrazují. U některých oken pomůže klávesová zkratka Alt+mezerník a posun, bohužel u pomocných výpočtů a nápověd nepomůže ani tohle. Nepomůže ani restart počítače. Vždy je nutné se připojit na druhý monitor, abych patřičná okna "našla".

Jak mám tento problém řešit? Dost často mě to zabrzdí v práci.

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.