Otázka:

Nevím, jak mám zadat vnější stěnu na hranici zóny, když sousedí s vedlejším objektem a tudíž za obvodovou stěnou není výpočtová venkovní teplota -15°C, ale teplota např. +10°C. Typyckým příkladem je RD v řadové zástavbě.

Otázka:

...jakým způsobem je možné provézt  hodnocení domu dle citované normy, tab. 8, požadavek 7. V TNI se píše o potřebě primární energie s odkazem na čl. 7.6. Je vstupní hodnota pro výpočet "Měrná spotřeba energie budovy EP,A"? Pokud ano, jakmile EP,A vynásobím faktorem pro elektřinu, tak se dostávám do hodnot, které značně překračují  požadavek 60 kWh/(m2.a).
V Energii 2009, grafika, koláč měrné potřeby - jednotlivé měrné potřeby odpovídají spotřebám z Výsledků - jak tomu mám rozumět, potřeba tepla je přece jiná než je uvedena v koláči.
Předem děkuji za vysvětlení.

Otázka:

Jakým způsobem docílit toho, aby se po výpočtu vyplnil energetický štítek a průkaz budovy?

Otázka:

Jakým způsobem vypočítat v programu Area 2008 tepelnou propustnost L pro detail základu ve styku se zeminou?

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?