Otázka:

Lze pro vodorovný "podhled" v podkroví RD (např. sedlová střecha) využít stejný součinitel, jako pro šikmé části střechy? (zateplení mezi krokvemi, alt. pod, nad...)

(Požadované Un pro šikmou část počítám 0,24 W.m-2.K-1 Požadované Un pro vodorovný podhled počítám 0,3 W.m-2.K-1) Hodnota 0,3 pro podhled je správně, nebo mám táké počítat s hodnotou 0,24 ?

Otázka:

obracím se na Vás s dotazem týkajícím se hodnocení kondenzace vodní páry v konstrukci podlahy na zemině. Při standardních okrajových podmínkách (i = 21°C/50%, e = 5°C/100%) bude běžně používaná skladba podlahy na zemině (roznášecí žb deska tl. 60 mm, separační PE fólie s koef. difuze sníženým na 1/3, EPS 150 S tl. 100 mm, 2 x asfaltový pás tl. 2 x 4 mm) hodnocená programem TEPLO nevyhovující z hlediska bilance zkondenzované vodní páry v ročním cyklu podle ČSN EN ISO 13788. Podle ČSN 730540 je ale kce vyhovující (kondezátu je méně než 0,1 kg/m2,rok a vypařitelné množství vodní páry je větší). Jak by se měl tento výstup interpertovat? Je skutečně konstrukce nevyhovující?

Otázka:

chtěl bych se zeptat, jak se zadává v energii solární systém? Jde mi především o správné zjištění primární energie, ale i spotřeby energie. Viděl jsem ho zadaný různými způsoby například takto:

a) Do zdroje tepla na přípravu TV se zadá elektrický dohřev a solární systém, ale solární systém se zadá i do solárního systému v zóně. Zde se mi nezdá zahrnutí solárního systému do zdroje tepla na TV i solárního systému v zóně. Zde se spotřeba na TV rozdělí procentuálně na solár a elektrický dohřev a z něho se odečte spotřeba solárního systému v zóně, což už v tomto stavu je chybně.

b)  Do zdroje tepla na přípravu TV se uvede jen elektrický dohřev a do solárního systému v zóně daný solár. Zde se podle mě správně přepočte na spotřebu energie na přípravu TV a odečte se spotřeba dodaná solárním systémem. V primární energii se ale zbylá spotřeba vynásobí faktorem pro elektrickou energii, ale už tam nejde započíst faktor na solární termický systém (tahle energie už tam nikde není). Zde jde ještě jedna věc, že se zbylá spotřeba procentuálně rozdělit na elektrickou energii a solární systém, což ale není pravda.

c) Do zdroje tepla na přípravu TV se zadá elektrický dohřev a solární systém (se správnou účinností).  V primární energii by se daná spotřeba procentuálně rozdělila (pokud by se věděla přesná procentuální část solárního sytému) a vynásobila faktorem energetické přeměny. Což by teoreticky šlo, ale zase by byla špatně celková spotřeba energií, protože by se neodečetl ten solární systém.

Mohl byste mi prosím ujasnit tento problém? Pokoušel jsem se ho najít v ostatních článcích, ale neúspěšně.

Otázka:

Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.

V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.

Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?

Otázka:

Můžete mi prosím sdělit, zda pro "zelenou" musím uvádět počet osob momentálně v domě bydlících, nebo pro kolik je kapacita bytu uvažovaná?