Otázka:

Mám drobný problém s programem NEPRŮZVUČNOST - chci posoudit podlahu na kročejový hluk. Mám skladbu podlahy - plovoucí - je na U nosníku, který drží sádrokartonový podhled. Počítala jsem Lw, zadala jsem tam plovoucí podlahy, ale podhled jsem zanedbala. Vím, že se tam nějak dá zadat, ale nevzpomínám si jak. Myslím, že bych také měla vypočítat Rw, že?

Otázka:

Zajímalo by mne, zda nevíte, kde najít jednoduché výpočty jednotlivých hodnot z tabulky 5 v PENB?

Otázka:

- řeším RD kde v přízemí krom vytápěných prostor jsou i částečně vytápěné plochy (kotelna, prádelna, dïlna ) - temperované na min. 5°C (reálně i více ). Tyto prostory - plochy jsou nezapočitatelné do vytápěné - dotační plochy. Obrázek viz. dále. 

- pokud je do výpočtu zahrnu pomocí nevytápěného prostoru - standardní řešení - pak při hledání ploch k zateplení do nového stavu objektu vyjdou "výpočtově" nejefektivněji k zateplení příčky 100-150mm kolem těchto "částečně" vytápěných - temperovaných prostor. Ale při reálném provozu (vytápění ) objektu se pak po realizaci jejich zateplení se úspora až tak moc nedostaví. 

- napadlo mě jestli by nebylo možné přeci jen objekt řešit dvojzónově (vzhledem k většímu rozdílu teplot ) - zadat tyto částečné vytápěné prostory s n. teplotou např. 5°C samostatnou zónou ... pak byla ale vznikl problém s dotační plochou na jakou výsledky vztáhnout ... v protokolu by se sečetla plocha s hlavní vytápěnou zónou ... nebo tedy udělat vážený průměr n. teploty objektu z prostor 20°C a 5°C, a zadat je do jedné zóny ale vztáhnout je jen na dotační plochu (tzn. bez část. vytápěných prostor ).

Předem díky moc za jakýkoliv názor

Otázka:

Měl bych pár dotazů ohledně výpočtu propustnosti L v programu Area. Jedná se konkrétně o styk obvodové stěny a podlahy na zemině.

Jakým způsobem správně modelovat zadání (hlavně si nejsem jistý hranicemi detailu)? Jisté informace jsem nalezl v ČSN EN ISO 10211 a pár informací na internetu z článku ,,Lineární činitel prostupu tepla, Zbyněk Svoboda, Fsv, ČVUT". V normě je schéma, kdy hranice se uvažují 2,5b směrem od budovy a 2,5b směrem pod budovu, přičemž b je šířka podlahy budovy. Směrem do budovy se pak uvádí 0,5B´ nebo 4m. (B´= char. rozměr budovy).

Výška obvodové stěny, pokud jsem to správně pochopil, by podle ČSN měla být hw=1,0m. V článku pana Svobody je uvedena hodnota b=8,0m. Nicméně na konečný výsledek psí to mělo nepatrný vliv (pří modelování s b=1 a b=8m).

Dotaz zní, zda se do programu Area zadávají výše uvedené hodnoty, nebo zda postačí menší výřez. V zadání detailu mám pak obrovské plochy zeminy... Možná to má i vliv na přesnost výpočtu L?, když zadám tak obrovský výsek.

V příloze (resp. na blogu v záložce soubory) jsem umístil nascanované obrázky zadání, články v normě i článek pana Svobody, dále soubory z programu Area2010 a výpočet Lin.čin. psí v pdf. Chtěl bych se zeptat, zda jsem postupoval správně a došel i ke správnému výsledku.

Obdobný dotaz jsem našel na adrese: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-psi-posouzeni-vypoctu/ Zde se mi právě zdá, že tzv. adiabatické hranice (řezové roviny detailu) byly voleny odlišně. Rovněž rozměr b=1,345 nevím z čeho vychází.

Otázka:

Jakým způsobem mám zadávat v programu Energie 2010 stěnu, která sousedí s vedlejším domem? Jedná se o řadovou zástavbu.