Otázka:

Součinitel prostupu tepla izolačních materiálů se s rostoucí teplotou zvyšuje, což ve většině konstrukcí má spíše pozitivní vliv (konstrukci chráníme především v zimě). V případě chlazené haly, kdy je vnitřní teplota 5°C a venkovní uvažujeme 35°C (dle ČSN 148102) je rozdíl asi také minimální, ale přesto by mě zajímalo, jestli je tento fakt v normách, popřípadě v požadavcích zohledněn, nebo jestli jsou rozdíly tak malé, že se tím nemá cenu zabývat. To jak velký vliv bude mít teplota na tepelně technické vlastnosti závisí asi jen na množství vzduchu v izolantu, nikoli na materiálu.

Mohli by jste prosím okomentovat význam úvah nad závislostí velikosti součinitele prostupu tepla na teplotě?

Otázka:

Obracím se na vás jako na odborníka s dotazy k vyhodnocení výsledků obvodového pláště chlazené skladovací haly, kde jsou návrhové hodnoty teploty v interiéru 2-4°C. Objekt z jedné strany přiléhá k jiné hale, která je pouze temperovaná.

Mohu v případě posouzení stěny mezi prostorem chlazené haly a vnějším prostředí v roletce „Typ konstrukce" použít „Stěna vnější vytápěná (vrstvy od vytápění do exteriéru)"?

Mohu pro posouzení stěny mezi naší chlazenou halou a halou temperovanou na teplotu min. 5°C v roletce „Typ konstrukce" použít „Strop a stěna vnější z vytápěného do nevytápěného prostoru" ?

Jaké mám v tomto případě zadat návrhové hodnoty pro exteriér? (zadal jsem teplotu 10°C a vlhkost 60%)

Lze v programu ZTRÁTY spočítat také tepelné zisky a tedy vlastně i energetickou zátěž na provozování chlazené haly? Normové požadavky na součinitel prostupu tepla jsou přitom dost benevolentní. Někoho by mohlo lákat použití konstrukcí se špatnými tepelně-technickými vlastnostmi...

Otázka:

Chtěli bychom, se zeptat, jak by jste počítal plochu pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění pro dotaci Zelená úsporám, kdy je celé 1. patro vytápěné, ale jsou tam umístěné kotelna,prádelna,garáž,... viz. příloha. Zbylá část, která je vyznačená, je brána jako plocha, na kterou se uplatňuje dotace, 2.NP je celé obytné.

Otázka:

Narazila jsem na problém u malého řadového domku. Ten byl zateplen a já ho posuzuji v programu Energie2010. Je částěčně podsklepen. Zhruba z poloviny. Ale z druhé poloviny je "podhrabán" - je tam dutina, těžko říct, jak hluboká. Předpokládám, že nevětraná. Výpočet jsem řešila tak, že jsem nevytápěný suterén (který mám mimo zónu) rozložila pod celý objekt (procentuálně jsem zmenšila hloubku suterénu). Mám ale též spočítat možnost, kdy by se podlaha 1.NP zespodu zateplila. Je mi jasné, že nemohu jen ve svém případě změnit kolonku odpor podlahy - není totiž reálné zateplit celou podlahu, pouze část v suterénu. Dovyhledala jsem, že by se dal suterén zadat do Nevytápěných prostor. Když jsem ho tam zadala a zbytek podlahy tedy zadala do Podlah jako Zvýšenou, celkový výsledek měrná potřeby tepla na vytápění budovy vyšel o 30 kWh/(m2.a) vyšší, než s rozprostřeným suterénem. Porovnávám stejné případy, tudíž nezateplená podlaha. (Poprvé jsem dosáha 51kWh/(m2a).) Je to možné? Nebo jsou mé úvahy mylné a mělo by se to započítat jinak?

Otázka:

Narazil jsem na problém se zpětným získáváním tepla a tepelným čerpadlem. Mohu Vás poprosit o radu. Těmto systémům moc nerozumím ale měl jsem za to že je možné aby tepelné čerpadlo ohřívalo topnou vodu nutnou pro vytápění pomocí vzduchotechniky a rekuperace pak zapřičinila že díky zpětnému získávání tepla není nutné tak moc vzduch dohřívat. Ale v nápovědě k hodnotě Účinnost ZZT je psáno že při použití rekuperace a TČ by se měla zadávat účinnost rekuperace 0%. Rozumím tomu správně či se to týká některých specializovaných zařízení a v mém případě mohu zadat i rekuperaci a i TČ?