řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Vliv konvekce u stěny ze slámy
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Teplo
05.09.2010 21.57 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21432x
Otázka:
Chcel by som sa spýtať či je možné posúdiť stenu zo slamených balíkoch hrúbky 500 mm omietnutou hlinenou omietkou hr 40 mm. Publikovaný súčiniteľ tepelnej vodivosti slamených balíkov je λ=0,044W∙(mK)-1 pri objemovej hmotnosti 70 kg/m3.
vplyv konvekcie na takéto konštrukcie je bohužial značný a výrazne znižuje tepelnoizolačné vlastnosti, je možné tento vplyv započítať do výpočtu ?
Důležité hodnoty pro výpočet měrné potřeby tepla
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » 08 Tepelné mosty
06.09.2010 17.29 | | Komentáře: 6 komentářů | Přečteno: 31191x
Otázka:
Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.
Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.
Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.
Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?
Způsoby zadání částečného podsklepení do Energie: shrnutí možností
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
27.09.2010 19.17 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21827x
Otázka:
Dnes mi vrátili odborný posudek z SFŽP v rámci programu Zelená úsporám s tím, že jsem chybně stanovil tepelné ztráty zeminou (měrný tepelný tok zeminou) u částečně podsklepeného rodinného domu. Postupoval jsem v souladu s doporučením programu Energie 2010, kde píšete, že u částečně podsklepeného objektu je možné stanovit průměrnou hloubku pomocí váženého průmeru. Jelikož toto doporučení jsem v normě ČSN EN ISO 13370 nenašel, dovolím se zeptat, na jaké ustanovení uvedené normy se zde odvoláváte (pracovník SFŽP toto po mne požaduje)?
Dále se dovolím zeptat, pokud je tento postup možný, je správná i úvaha v tom, že součinitel prostoupu tepla podlahou resp. její odpor stanovím jako vážený průměr součinitelům resp. odporů podlah na zemině a nad nevytápěným suterénem (vážený průměr přes plochy)? Příp. jaký odpor u částečně podsklepených objektů se má dosazovat do výpočtu (není-li podlaha na zemině a nad suterénem totožná).
Výměna vzduchu na půdě
Kategorie » téma: Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
15.09.2010 18.45 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19152x
Otázka:
Mám dotaz ohledně VÝMĚNY VZDUCHU V NEVYTÁPĚNÝCH PROSTORECH - kontrétně na půdě. Dle TNI bychom měli uvažovat výměnu vzduchu v tomto prostoru s exteriérem nulovou anebo nevytápěný prostor zanedbat a uvažovat ho jako exteriér. Rozdíl výsledných hodnot eA je značný - jak byste běžnou (stávající i novou, větranou) půdu do výpočtu zahrnul?
Ukládání skladeb v Energii
Kategorie » téma: Energie » Obecně
06.09.2010 14.54 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18993x
Otázka:
Vytváří Energie 2009 nějaký soubor, který by obsahoval jednotlivé zadané skladby, který by bylo možné následně doupravovat třeba v excelu nebo accessu? Kolega mi radil, že se jedná o soubor kce32.mdb v Program Files (x86)\Stavební fyzika\Energie 2009\. Tento soubor má však datum poslední úpravy 22.3.2008 a obsahuje jen nějaké okna, dveře a zateplovací systémy. Takže určitě ne konstrukce, které jsem zadával později k jednotlivým akcím.