Otázka:

Obracím se na vás jako na odborníka s dotazy k vyhodnocení výsledků obvodového pláště chlazené skladovací haly, kde jsou návrhové hodnoty teploty v interiéru 2-4°C. Objekt z jedné strany přiléhá k jiné hale, která je pouze temperovaná.

Mohu v případě posouzení stěny mezi prostorem chlazené haly a vnějším prostředí v roletce „Typ konstrukce" použít „Stěna vnější vytápěná (vrstvy od vytápění do exteriéru)"?

Mohu pro posouzení stěny mezi naší chlazenou halou a halou temperovanou na teplotu min. 5°C v roletce „Typ konstrukce" použít „Strop a stěna vnější z vytápěného do nevytápěného prostoru" ?

Jaké mám v tomto případě zadat návrhové hodnoty pro exteriér? (zadal jsem teplotu 10°C a vlhkost 60%)

Lze v programu ZTRÁTY spočítat také tepelné zisky a tedy vlastně i energetickou zátěž na provozování chlazené haly? Normové požadavky na součinitel prostupu tepla jsou přitom dost benevolentní. Někoho by mohlo lákat použití konstrukcí se špatnými tepelně-technickými vlastnostmi...

Otázka:

Dnes mi vrátili odborný posudek z SFŽP v rámci programu Zelená úsporám s tím, že jsem chybně stanovil tepelné ztráty zeminou (měrný tepelný tok zeminou) u částečně podsklepeného rodinného domu. Postupoval jsem v souladu s doporučením programu Energie 2010, kde píšete, že u částečně podsklepeného objektu je možné stanovit průměrnou hloubku pomocí váženého průmeru. Jelikož toto doporučení jsem v normě ČSN EN ISO 13370 nenašel, dovolím se zeptat, na jaké ustanovení uvedené normy se zde odvoláváte (pracovník SFŽP toto po mne požaduje)?

Dále se dovolím zeptat, pokud je tento postup možný, je správná i úvaha v tom, že součinitel prostoupu tepla podlahou resp. její odpor stanovím jako vážený průměr součinitelům resp. odporů podlah na zemině a nad nevytápěným suterénem (vážený průměr přes plochy)? Příp. jaký odpor u částečně podsklepených objektů se má dosazovat do výpočtu (není-li podlaha na zemině a nad suterénem totožná).

Otázka:

Dnes jsem se dozvěděl že kamarádovi vrátili posudek s tím že je nutné na stávající (staré) konstrukce aplikovat přirážku delta U 0,2. Pokud vím v TNI je tato hodnota pouze u plošných konstrukcí do 0,1. Je vůbec u stávajících konstrukcí takováto přirážka odůvodněná? Osobně jsem na stávající konstrukce přirážku na tepelné mosty zanedbával, nedovedu si představit co by u cihelné stěny z CPP mohlo být tak výrazným tepelným mostem že by to její U znehodnotilo o celých12,5%.

Chtěl jsem se Vás ale zeptat na něco jiného co budete vědět asi jenom Vy. Nevíte proč norma pro většinu prvků nabízí dvě možnosti tepelných vodivostí proč např. pro zdivo z CPP je na výběr jak hodnota 0,78 (0,80) až 0,84 (0,86) a z jakého důvodu jsou hodnoty ve vašich knihovnách ještě o 0,02 setinky zhoršeny?

Otázka:

Počítám lineární ztrátový součinitel (v ČR: lineární činitel prostupu tepla) připojovací spáry okna na obvodové zdivo. Z literatury je jasný postup výpočtu při rovném ostění (od lineární tepelné vodivosti - propustnosti se odečte součin součinitele prostupu tepla a pohledové délky okna a obvodového zdiva), avšak není z literatury jasné, zda při zalomeném ostění se odečítá i součin součinitele prostupu tepla a pohledové délky ozuby - nosu, který je před rámem okna. Podobný případ je i při zateplování kde zateplení zasahuje až ke křídlu okna.

Otázka:

Narazil jsem na problém se zpětným získáváním tepla a tepelným čerpadlem. Mohu Vás poprosit o radu. Těmto systémům moc nerozumím ale měl jsem za to že je možné aby tepelné čerpadlo ohřívalo topnou vodu nutnou pro vytápění pomocí vzduchotechniky a rekuperace pak zapřičinila že díky zpětnému získávání tepla není nutné tak moc vzduch dohřívat. Ale v nápovědě k hodnotě Účinnost ZZT je psáno že při použití rekuperace a TČ by se měla zadávat účinnost rekuperace 0%. Rozumím tomu správně či se to týká některých specializovaných zařízení a v mém případě mohu zadat i rekuperaci a i TČ?