Otázka:

Kam mám zadávat liniovou tepelnou vazbu týkající se založení příček na základové desce?

Otázka:

Je možné, aby v případě dále uvedeného detailu psí vycházelo hůře, než v případě kdyby byl okolní terén snížený a zasahoval až pod úroveň stěny (tedy byl v úrovni zakladové desky)?

Otázka:

Posuzuji obvodovou stěnu budovy bazénu, sprch, šaten a sauny.

1) Jedná se mi o to, jestli je lepší z hlediska šíření vlhkosti uvnitř konstrukce navrhnout jednoplášťovou konkrétně : keramický obklad +keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + omítka, nebo dvouplášťovou obvodovou stěnu konkrétně : keramický obklad + keramické zdivo P+D 300 mm + minerální vlna 180 mm + vzduchová mezera 50 mm a vnější obklad z auqapanelů.

Když navrhnu jednoplášťovou stěnu, musí být podle mých výpočtů dodrženy následující podmínky :
- nesmí dojít k výpadku vzduchotechniky (musí být stále dodržena relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50%)
- omítka na vnější straně zateplovacího systému musí mít faktor difúzního odporu max. 50 (nějaké lepší silikátové nebo silikonové omítky )

Pokud navrhnu dvouplášťové řešení, tak omítku řešit nemusím a teoreticky tato konstrukce částečně vydrží i výpadek vzduchotechniky na delší dobu.  Navíc tento výpočet byl proveden pro ustálený stav, kdy se neřeší vlhkostní setrvačnost, vliv vlhkosti na materiál a další vlivy. Znamená to tedy, že dvouplášťové řešení je v daném případě mnohem,, jistější,, zvýší se životnost konstrukce a projektant by se tímto mohl vyhnou případným problémům?. Je toto uvažování správné?.

2) Při návrhu tloušťky větrané vzduchové vrstvy mezi ocelovými rošty pro auqapanely v programu Mezera mi vychází při bezvětří tl. min. 20 mm při malých rozměrech otvorů. Není to nějak málo? (úsek šířky 0,6 m a výšky 3 - 9 m). Pokud nechám předběžný návrh 50 mm budu na straně bezpečné?

Otázka:

Počítám energetický štítek obálky budovy. Jedná se o halový objekt, obdélníkového půdorysu 96,8x25,1 m, plocha je tedy 2430 m2, obvod 244 m. tepelný odpor podlahy 0,551 K.W/m2. Podle pomocného výpočtu v Energii mě vyšlo U = 0,221.
V porovnání se součinitelem prostupu tepla konstrukce (R=0,551, U= 1,82) je tedy v přepočtu činitel teplotní redukce b = 0,12.

Můžete mi prosím potvrdit, jestli je to tak správně? Ten rozdíl "U" se mi zdá strašně veliký, když vezmu v úvahu, že zjednodušeně se pro podlahy uvažuje b = 0,4.

Otázka:

Když zadám nevytápěný suterén do formuláře "Podlaha a suterén", do výpočtu nového stavu dám novou izolaci, tak výpočet mi tento nový stav zohlední, ale když dám nevytápěný suterén do nevytápěných prostorů, tak výpočet měrné potřeby tepla nového stavu s izolací mi tento nový stav nezohlední.

To znamená, že program zohledňuje pouze vytápěné nebo chlazené části objektu, ale tep. energii v nevytápěné části nepočítá, neboť tam vlastně není? Takže když chci zateplit nevytápěnou půdu, kterou počítám přes nevytápěné prostory, tak mi výpočet zůstává shodný se stávajícím stavem?