Otázka:

V objektu, který počítám, funguje větrání tak, že jednotka normálně přivádí cca 8000 m3 za hodinu, ale v zimě reálně funguje na cca poloviční výkon. Jak mám tohle zohlednit ve výpočtu? Když zadám možnost, že je vytápění částečně řešeno i vzt (i když není) a dám recirkulaci 50%, tak se ve výsledcích nic nezmění. Napadlo mě použít rovnou poloviční hodnoty přiváděného vzduchu, jenže to pak zase nebude sedět s letním obdobím, kdy je přiváděno opravdu oněch 8000 m3/h.

Otázka:

Recirkulaci moc nerozumím, pokud ale přivádím 8000 m3/h a mám 50% recirkulaci, tak to vlastně znamená, že 8000 m3/h přivedu a 4000 m3/h se mi tam ještě protočí, čímž mi trochu oteplí přívaděcí vzduch, takže by to mělo pomoci.
Když jsem ale všude zadal VZT vytápění a recirkulaci 50%, nic se nestalo.

Otázka:

Neuvažujete o tom, že by jste program nastavili tak, aby počítal potřebu tepla na vytápění jen pro otopné období - tedy říjen až duben?

Otázka:

Při výpočtech v programu Energie jsem narazila na následující nesrovnalosti.

Zkoumám výhodnost nuceného větrání v porovnání s přirozeným. V prvním případě uvažuji přirozené větrání s výměnou n=0,36 1/h. V druhém případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a bez rekuperace. Ve třetím případě uvažuji nucené větrání s výměnou n=0,36 1/h a s rekuperací účinnosti 50%.

Nesrovnalosti, které vidím:
Podle mého názoru by měrná tepelná ztráta v prvním a druhém případě měla vycházet stejně. To mi ale nevychází - pro nucené větrání je měrná ztráta podstatně vyšší. Program počítá s menší výměnou vzduchu u přirozeného větrání, než, která je zadána?

Pokud porovnám druhý a třetí případ, neměla by tepelná ztráta větráním klesnout na polovinu a ne jen o třetinu? Program počítá s tak velkými ztrátami ve VZT jednotce?

Otázka:

Počítám tepelně technické posouzení u roubené dřevostavby. Snažila jsem se najít nějaké vhodné podklady, jak posoudit konstrukci, která má tl. 240 mm a tvoří ji vyschlé smrkové dřevo.

Nejsem si jistá zda na dřevo lze aplikovat bezezbytku pouze výpočet vycházející z λ materiálu. (Rovněž stanovit odpovídající λ, je velmi citlivé z hlediska výsledného U stěny).

V informačních technických podkladech firem, které stavby montují, se dočítám, že taková stěna splňuje požadované až doporučené U = 0,3 -0,2. Zdůvodňují to odlišným chováním dřeva, na které nelze aplikovat výpočty, které běžně používáme.

Samozřejmě je potřeba i započítání liniových mostů ve spojích.

Nevíte prosím o nějaké publikaci, která by se tématem nezaujatě a seriózně zabývala?