řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Jaké jsou "normové" požadavky (U) na konstrukce mezi nevytápěným prostorem a exteriérem?
Kategorie » téma: Teplo
08.02.2010 10.11 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 17919x
Otázka:
..pro výpočet požadovaného součinitele prostupu tepla dle ČSN 730540 mi program nikde nenabízí možnost konstrukce z nevytápěného prostoru k venkovnímu prostoru, vyvozuji tedy, že na tyto dělící konstrukce se nevztahují žádné požadavky: Je to pravda?
Zadání solárního systému.
Kategorie » téma: Energie » 07 OZE a primární energie
03.02.2010 13.51 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 17889x
Otázka:
chtěl bych se zeptat, jak se zadává v energii solární systém? Jde mi především o správné zjištění primární energie, ale i spotřeby energie. Viděl jsem ho zadaný různými způsoby například takto:
a) Do zdroje tepla na přípravu TV se zadá elektrický dohřev a solární systém, ale solární systém se zadá i do solárního systému v zóně. Zde se mi nezdá zahrnutí solárního systému do zdroje tepla na TV i solárního systému v zóně. Zde se spotřeba na TV rozdělí procentuálně na solár a elektrický dohřev a z něho se odečte spotřeba solárního systému v zóně, což už v tomto stavu je chybně.
b) Do zdroje tepla na přípravu TV se uvede jen elektrický dohřev a do solárního systému v zóně daný solár. Zde se podle mě správně přepočte na spotřebu energie na přípravu TV a odečte se spotřeba dodaná solárním systémem. V primární energii se ale zbylá spotřeba vynásobí faktorem pro elektrickou energii, ale už tam nejde započíst faktor na solární termický systém (tahle energie už tam nikde není). Zde jde ještě jedna věc, že se zbylá spotřeba procentuálně rozdělit na elektrickou energii a solární systém, což ale není pravda.
c) Do zdroje tepla na přípravu TV se zadá elektrický dohřev a solární systém (se správnou účinností). V primární energii by se daná spotřeba procentuálně rozdělila (pokud by se věděla přesná procentuální část solárního sytému) a vynásobila faktorem energetické přeměny. Což by teoreticky šlo, ale zase by byla špatně celková spotřeba energií, protože by se neodečetl ten solární systém.
Mohl byste mi prosím ujasnit tento problém? Pokoušel jsem se ho najít v ostatních článcích, ale neúspěšně.
Krb jako sekundářní zdroj tepla...
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny
03.02.2010 13.38 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 19938x
Otázka:
..jakým způsobem byste v Energii zohlednili sekundární zdroj tepla - krb (užívaný jen občasně /varianta 2: pravidelně večer). Lze při odhadu jeho využívání vycházet z nějakých empirických dat ? Jaká by byla Vaše strategie hodnocení v Energii při použití krbové vložky pro přitápění TUV ?
ad 2: co si myslíte o hodnocení krbu na straně tepelných zisků a nikoliv v položce zdroje tepla?
Výpočet požadavku normové hodnoty Un
Kategorie » téma: Teplo
03.02.2010 12.25 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21160x
Otázka:
..výpočet požadavku normové hodnoty (Un,) se kterou porovnávám svou vypočtenou hodnotu dané konstrukce.
Posudek provádím na vytápěnou průmyslovou halu, ve které je návrhová vnitřní teplota 18°C (současně je i přavazující teplotou), a návrhová teplota exteriéru je -15°C. Norma mi umožnuje výpočet Un dvěma způsoby podle převažující vnitřní teploty (20°c a nebo je v intervalu od 18-22°C) a nebo výpočtem pro ostatní budovy.
Když do programu Teplo zadám tyto okrajové podmínky, tak program hodnotu Un počítá vždy tak jako by byla převažující teplota 20°C a hodnoty Un jsou takové jaké jsou uvedeny v tabulce 3 - 730540 (požadavky -2).
Jenže, když se nad tím zamyslím já mám převažující teplotu 18°C a né 20°C, tak by mi program když zadám potřebné údaje o návrhových tplotách měl počítat Un na základě vztahu uvedeného pro ostatní budovy.
Když to porovnám tak například Un pro stěnu(těžká) bude :pro případ a)-převažující vnitřní teplota ----> Un=0,38 pro případ b)-pro ostatní budovy ------>Un=0,45
Což je pak rozdíl...
Jak zohlednit spádovou vrstvu střechy, je-li z tepelné izolace (počítat s minimální, či průměrnou tloušťkou)?
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
03.02.2010 10.17 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21143x
Otázka:
Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.
V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.
Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?
< 1 2 3 4 Stránka 5 6 7 8 .. 8 >