řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Jakým způsobem zadat dilataci?...
Kategorie » téma: Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 10 Ostatní
22.02.2010 10.46 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 23403x
Otázka:
Pokud zadám dilataci do nevytápěných prostor prostřednictvím přibližného výpočtu, potřebuji vyplnit údaj o objemu vzduchu v nevytápěném prostoru.
Podle dokumentace je vzájemný odstup bytových sekcí - dilatace 200 mm, délka dilatace 8,5 m a výška při 8 podlažích 23,5 m, což představuje celkem
39,95 = cca 40,0 m3. Nyní mám 2 možnosti provedení výpočtu:
1. Ke každé dílčí zóně přiřadím polovinu vzduchového objemu (20 m3), zadám plochu, U, pomocným výpočtem zjistím činitel "b" atd. a pokračuji ve výpočtu
2. K jedné z dílčích zón přiřadím celkový objem vzduchu a obě stěny (bude uvedeno ve výpočtu pouze jednou) - není to tak čisté, ale jedná se o 1 dům, která se skládá ze 4 sekcí
3. Poslední variantou, která mě napadla, ale o té nejsem přesvědčen, protože to není zcela čisté, by bylo počítat se stěnou v dilataci jako z obvodovou zdi a přes činitel teplotní redukce ji vyjádřit, že se nejedná o stěnu k exteriéru.
Stínící faktor světlíku…(Simulace, Stabilita..)
Kategorie » téma: Stabilita
02.02.2010 17.15 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 19694x
Otázka:
Obr - tvarování střešního světlíku:
![]() |
S jakým stínícím faktorem mohu uvažovat při takto tvarovaném světlíku při výpočtu letní stability posuzovaného prostoru (atrium) tj. jde mi o obdobný faktor jako je u svislých otvorových výplní v souvislosti s markýzou, bočním žebrem apod.
Další doplňující informace k uvažovanému provozu světlíku:
- letní období – předpokládá se automatické otvírání prosklené části v době slunečního svitu (odvedení tepelného zisku), dále se předpokládá, že se celý prostor v nočním období bude automaticky provětrávat (vychlazovat).
- zimní období – prostor pod světlíkem bude využíván pro odvod teplého vzduchu přes rekuperační výměníky VZT.
Specifikace některých pojmů k programu “Zelená úsporám”: podkroví, podlahová plocha, schodiště…
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
02.02.2010 16.44 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 25646x
Otázka:
Obracím se na Vás s dotazem vhodným jistě do blogu Energie - zelená úsporám ...včera byl na stránkách www.zelenausporam.cz zveřejněn dokument - pokyny k příloze směrnice ... dělající "jasno" v uznávání podlahové plochy a chtěl jsem Vás poprosit o pomoc při výkladu:
podkroví ... při posuzování stávajícího objektu kde je obytné podkroví se světlou výškou 2,10-2,20m ...do plochy pro výpočet dotace taková místnost nelze zahrnout ...ale mohu ji zahrnout do výpočtové celkové plochy ? (jedná se o podkroví nad celým půdorysem (né jen půdička pod hřebenem sedlové střechy jak jsme se již dříve dotazoval tzn. jakýsi mezonet ))
PENB (ZÚ)…je BD vhodné rozdělit na jednotlivé zóny po bytech, či počítat s jednou? Jak zohlednit sousední dům se společnou stěnou? Lze zahrnout suterén jako celek?…
Kategorie » téma: Energie » 01 Zóny | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 10 Ostatní
02.02.2010 18.48 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 30896x
Otázky:
..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.
Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!
Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.
1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.
V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.
2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).
V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)
3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.
Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.
... opět "Činitel teplotní redukce" pro okna... (b=1,0; nebo 1,15?)
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
15.02.2010 11.03 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20931x
Otázka:
Mám dotaz ohledně činitele teplotní redukce pro okna při výpočtu dle TNI v programu Energie.
Používám tento výpočet pro posudky na dotace ZÚ.
Zpočátku jsem implicitní hodnotu 1 považovala za chybu a přepisovala na 1,15. Pak mi bylo na SFŽP řečeno že dle TNI se dává 1,0. Dnes jsem však důkladně pročetla normu TNI 73 0329a v odstavci 6,2 je uvedeno 1,15.
Nyní mám obavu, že budu muset předělat Odborné posudky. U oblasti A2 by se nemělo nic stát, úspora bude podobná ale u A1 - zateplení na NED by mohl nastat problém.
Tak prosím o Vaše vyjádření.
< 1 2 3 4 Stránka 5 6 7 8 .. 8 >