Otázka:

Provedl jsem výpočet.. Podle grafů (Obr.) to vypadá, jako by se voda srážela v zimních měsících u konstrukce zateplené polystyrénem v konstrukci před izolantem. V konstrukci bez izolantu se sráží na vnější straně zdiva. Mám pravdu, že v tomhle případě je skladba bez izolantu bezpečnější? Nebo vypaření vody z kondenzační zóny v povoleném limitu nemůže poškodit konstrukci, ani se dostávat do interiéru?

Otázka:

Měl bych pár dotazů ohledně výpočtu propustnosti L v programu Area. Jedná se konkrétně o styk obvodové stěny a podlahy na zemině.

Jakým způsobem správně modelovat zadání (hlavně si nejsem jistý hranicemi detailu)? Jisté informace jsem nalezl v ČSN EN ISO 10211 a pár informací na internetu z článku ,,Lineární činitel prostupu tepla, Zbyněk Svoboda, Fsv, ČVUT". V normě je schéma, kdy hranice se uvažují 2,5b směrem od budovy a 2,5b směrem pod budovu, přičemž b je šířka podlahy budovy. Směrem do budovy se pak uvádí 0,5B´ nebo 4m. (B´= char. rozměr budovy).

Výška obvodové stěny, pokud jsem to správně pochopil, by podle ČSN měla být hw=1,0m. V článku pana Svobody je uvedena hodnota b=8,0m. Nicméně na konečný výsledek psí to mělo nepatrný vliv (pří modelování s b=1 a b=8m).

Dotaz zní, zda se do programu Area zadávají výše uvedené hodnoty, nebo zda postačí menší výřez. V zadání detailu mám pak obrovské plochy zeminy... Možná to má i vliv na přesnost výpočtu L?, když zadám tak obrovský výsek.

V příloze (resp. na blogu v záložce soubory) jsem umístil nascanované obrázky zadání, články v normě i článek pana Svobody, dále soubory z programu Area2010 a výpočet Lin.čin. psí v pdf. Chtěl bych se zeptat, zda jsem postupoval správně a došel i ke správnému výsledku.

Obdobný dotaz jsem našel na adrese: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-psi-posouzeni-vypoctu/ Zde se mi právě zdá, že tzv. adiabatické hranice (řezové roviny detailu) byly voleny odlišně. Rovněž rozměr b=1,345 nevím z čeho vychází.

Otázka:

Rád bych se zeptal na zavedení solárních parametrů ve verzi 2010. Je jejich použití v souladu s programem Zelená úsporám či se jedná spíše o spřesnění při výpočtu PENB?

Dále se chci zeptat pokud se obecně řeší emisivita materiálů jestli třeba u světlé vápenné omítky mám vybrat hodnotu 0,93 nebo hodnotu tuším 0,6 která je dána pro světlé povrchy? Vím, že pokud měříme termovizí většinou jako výchozí hodnotu používáme 0,93, kdy se tedy pak uvažuje se světlostí povrchu. Zde přeci odstín či barva povrchu hraje velký význam.

Děkuji!

Otázka:

Při zadávání nevytápěných prostorů lze zadat pouze jeden typ konstrukce, který se pak objeví v tabulce 4 v PENB (např. obvodová konstrukce). Pokud mám v tomto nevytápěném prostoru více typů dělících konstrukcí (např. větší tl. zdiva, nebo strop, popř. podlahu) do vytápěných prostor, tyto plochy všech konstrukcí a U-čko se zprůměruje a v PENB je pak nějaká průměrná konstrukce (a její název je např. obvodové zdivo, i když je to vlastně třeba podlaha, nebo strop). Jak to udělat, když tam chci všechny ty konstrukce mít podrobně?

Otázka:

Je možné pro účely výpočtu lineárního činitele prostupu tepla modelovat k-ci okna přes obdélník s ekvivalentní lambdou?

Napadlo mne i zadat zvlášť rám a zvlášť zasklení (při známých tloušťkách d a souč. U). Nebo existuje jiný postup (úměrně pracný svému účelu výpočtu propustnosti) není-li tento způsob dostatečně přesný (pro výpočty linárních činitelů, jejich posouzení a výpočty tepel. ztrát pasivních budov)?