Otázka:

Již jednou jsem se ptal na rozdílné výsledky u bytového domu. Nyní pracuji na další bytovce s podobnými rozdíly. Jedná se o objekt rozměrů cca 37*11m se dvěmi nadzemními podlažími a problematickým suterénem, kde jsou cca 2/5 vytápěné a 3/5 nevytápěné. Nutno podotknout že stěna mezi vytápěným a nevytápěným prostorem je po váženém průměru v tl cca 200mm z CP.

Pokud jsem zadal vše snad tak jak by mělo být tedy nevytápěnou část suterénu přes podrobný výpočet a vytápěnou část zahrnul do vytápěné části dostal jsem výsledek u SS (stávají stav) 194kWh (potřeba tepla na vytápění), u NS (nový stav) po zateplení fasády, střechy, výměny oken a zateplení stropu nad nevytápěnou části suterénu 58kWh. Pokud jsem však použil výpočet pro částečně vytápěný suterén dostal jsem tyto velmi rozdílné hodnoty u SS je potřeba 174kWh a NS je 45 kWh, což jsou rozdíly 10% respektive 22%.

Již i dířve např. u RD jsem si všiml že mi podrobný výpočet dával vždy horší hodnoty. Můžete mi prosím říci kde případně dělám chybu. Jelikož první postup znamená izolování i stěn oddělující vytápěnou částu SUT od nevytápěné kdežto druhý postup nikoliv.

Také jsem vše zkusil spočítat sice né v souladu s TNI ale použil jsem činitele teplotní redukce pro rozdíl 10°C a pak mi vyšly výsledky naprosto stejné s hodnotami kdy jsem počítal suterén jako částečně vytápěný přes pomocný výpočet. Je také zajímavé že v pomocném výpočtu je doporučována výměna vzduchu 0,3 a změna na hodnotu 2,0 má vliv jen 1kWh ale při zadávání této položky v podrobném výpočtu je změna z 2,0 na hodnotu 0,3 cca 4kwh, přitom zde je psáno že je hodnota 0,5 s malými ventilačními otvory a těsnou obálkou což bych řekl že zrovna v suterénech moc neplati i když ve výpočtu podlahy je doporučováno 0,3.

Mohu poprosit o osvětlení tohoto problému případně kde mám chybu. Velmi děkuji a njsem s pozdravem.

Otázka:

Chtěla bych se zeptat na zadávání podlahového topení do programu Stabilita. Jak správně stanovit součinitel přestupu tepla a akumulaci když jde například o anhyment a lepenou dřevěnou podlahu (akumulaci zatím počítám z váženého průměru objemové hmotnosti a kapacity, ale co ten přestup?).
Podlahové topení mi zvyšuje otopnou přestávku o cca 3 hodiny není to málo?

Otázka:

V protokolu o výpočtu z programu Energie jsou u měrné potřeby tepla na vytápění uvedeny denostupně. Proč je tam tato hodnota uvedena, když nebyla zadána? A jak se uplatní ve výpočtu? Upozorňuji, že byl vybrán měsíční typ výpočtu dle TNI.

Dále by mne zajímalo, jaký je rozdíl mezi oběmi uvedenými měrnými potřebami tepla na vytápění.

Otázka:

Řeším některé zpusoby osazení oken do stavby - konkrétně jejich lineární činitele prostupu tepla.

Poněvaž se mi nedaří získat stejné Uf rámu okna z PVC jak deklaruje výrobce (zřejmě šikmé a oblé komurky jsem nedovedl provést na pravouhlé, které vyžaduje program AREA 2010) - mám tam rozdíl 0.4 W/(m2.K) - nahradil jsem ho ekv. lambdou vypočtenou z Uf deklarovaného výrobcem a šířky profilu. Totéž jsem udělal u izolačního skla, kde jsem navíc distanční rámeček nahradil pravouhlými obdélníky s lambdou podle katalogu výrobce rámečků.

Považujete tento postup za obhajitelný, nebo mi navrhujete postupovat jiným zpusobem?

Otázka:

Rád bych se zeptal, jestli, když zadávám částečně vytápěný suterén, je nutné i hodnotu objemu vzduchu připadajícího této vytápěné podlahové plochy přičíst k celkovému objemu zóny stejně jako přičítám tuto podlahovou plochu k celkové ploše budovy. Rozdílná hodnota v objemu budovy nemá sice na výslednou hodnotu potřeby tepla výraznější vliv, ale rád bych používal správné řešení.