Otázka:

Dnes jsem se dozvěděl že kamarádovi vrátili posudek s tím že je nutné na stávající (staré) konstrukce aplikovat přirážku delta U 0,2. Pokud vím v TNI je tato hodnota pouze u plošných konstrukcí do 0,1. Je vůbec u stávajících konstrukcí takováto přirážka odůvodněná? Osobně jsem na stávající konstrukce přirážku na tepelné mosty zanedbával, nedovedu si představit co by u cihelné stěny z CPP mohlo být tak výrazným tepelným mostem že by to její U znehodnotilo o celých12,5%.

Chtěl jsem se Vás ale zeptat na něco jiného co budete vědět asi jenom Vy. Nevíte proč norma pro většinu prvků nabízí dvě možnosti tepelných vodivostí proč např. pro zdivo z CPP je na výběr jak hodnota 0,78 (0,80) až 0,84 (0,86) a z jakého důvodu jsou hodnoty ve vašich knihovnách ještě o 0,02 setinky zhoršeny?

Otázka:

Chcel by som sa spýtať či je možné posúdiť stenu zo slamených balíkoch hrúbky 500 mm omietnutou hlinenou omietkou hr 40 mm. Publikovaný súčiniteľ tepelnej vodivosti slamených balíkov je λ=0,044W∙(mK)-1 pri objemovej hmotnosti 70 kg/m3.
vplyv konvekcie na takéto konštrukcie je bohužial značný a výrazne znižuje tepelnoizolačné vlastnosti, je možné tento vplyv započítať do výpočtu ?

Otázka:

Obracím se na vás jako na odborníka s dotazy k vyhodnocení výsledků obvodového pláště chlazené skladovací haly, kde jsou návrhové hodnoty teploty v interiéru 2-4°C. Objekt z jedné strany přiléhá k jiné hale, která je pouze temperovaná.

Mohu v případě posouzení stěny mezi prostorem chlazené haly a vnějším prostředí v roletce „Typ konstrukce" použít „Stěna vnější vytápěná (vrstvy od vytápění do exteriéru)"?

Mohu pro posouzení stěny mezi naší chlazenou halou a halou temperovanou na teplotu min. 5°C v roletce „Typ konstrukce" použít „Strop a stěna vnější z vytápěného do nevytápěného prostoru" ?

Jaké mám v tomto případě zadat návrhové hodnoty pro exteriér? (zadal jsem teplotu 10°C a vlhkost 60%)

Lze v programu ZTRÁTY spočítat také tepelné zisky a tedy vlastně i energetickou zátěž na provozování chlazené haly? Normové požadavky na součinitel prostupu tepla jsou přitom dost benevolentní. Někoho by mohlo lákat použití konstrukcí se špatnými tepelně-technickými vlastnostmi...

Otázka:

Chtěli bychom, se zeptat, jak by jste počítal plochu pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění pro dotaci Zelená úsporám, kdy je celé 1. patro vytápěné, ale jsou tam umístěné kotelna,prádelna,garáž,... viz. příloha. Zbylá část, která je vyznačená, je brána jako plocha, na kterou se uplatňuje dotace, 2.NP je celé obytné.

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?