řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Výpočet požadavku na průměrné U budovy pro jinou převažující vnitřní teplotu než 20 C
Kategorie » téma: Energie » Obecně
07.12.2011 11.51 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19659x
Otázka:
Hodnotím v Energii 2011 budovu s převažující vnitřní návrhovou teplotou odlišnou od 18-22 C. Pro obalové konstrukce bych tedy potřeboval přepočítat maximální požadovaný součinitel prostupu tepla U,N konstrukce na danou převažující návrhovou teplotu.
V pomocném výpočtu pro U,N ale není zadávací pole “Převažující návrhová vnitřní teplota“ prosvícené a nelze měnit jeho přednastavenou hodnotu 20 C. Jak mám postupovat?
Střecha s plechovou krytinou a riziko kondenzace
Kategorie » téma: Stavební fyzika
06.12.2011 23.04 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 21642x
Otázka:
Mám následnou skladbu: SDK+vzduchová mezera+parozábrana+ISOVER DOMO 300mm+záklop z desek+GUTAFOL DO 165S+hliníkový plech. Chtěl bych se zeptat jestli mám zadat pro výpočet součinitele prostupu tepla a následný výpočet požadavku na šíření vlhkosti v konstrukci celou skladbu? Když jsem zadal celou skladbu tak mi vycházelo, že na konci modelového roku je konstrukce stále vlhká.
Měrný tok prostupem do exteriéru: rozdíly v hodnotách v protokolu
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
06.12.2011 23.03 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19526x
Otázka:
V protokolu výpočtu programu Energie 2011 se liší hodnoty měrného toku prostupem mezi zónou a exteriérem Hd v textu a v přehledných výsledcích výpočtu pro jednotlivé zóny. čím je to způsobeno?
Výpočet ztráty podlahou na zemině: vliv rozměrů místností a budovy
Kategorie » téma: Ztráty
05.12.2011 19.32 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20032x
Otázka:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně výpočtu podlah na terénu v programu Ztráty 2011. Pokud mají podlahy stejné U nebo se jen málo liší, je vše v pořádku, (použije se B´ vypočtené pro celou budovu) - toto je uvedeno i v normě ČSN EN 12831 čl. 7.1.3 pro podlahy s U<0,5. U rekonstrukcí je však situace podstatně jiná, některé podlahy se dají zateplit, některé ne. Také rozdíly v hodnotách U podlah na terénu se značně liší. Pak by se podle ČSN EN 12831 mělo počítat B´ metodou po jednotlivých místnostech. I když jsem v programu zadával hodnoty jednotlivých podlah na terénu Ag a P podle skutečnosti, program počítal stále s B´pro celou budovu). Zkoušel jsem dosazovat různé hodnoty a porovnával výpočty. Změna proběhla pouze, když jsem zadal jiné hodnoty pro celou budovu.
Požadavek na Uem u rekonstrukcí: norma versus požadavky OPŽP
Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně
05.12.2011 19.22 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 26622x
Otázka:
Zpracovávám energetický audit komplexní rekonstrukce budovy do OPŽP, kde je požadavek:
Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2. Specifické kritérium přijatelnosti projektů (Implementační dokument Operačního programu Životní prostředí) se mění takto: V případě zlepšování tepelně-technických parametrů obalových konstrukcí budovy, je podmínkou, aby hodnoty součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, na něž je žádána podpora, po realizaci splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla UN uvedenou v odst. 5.2 Součinitel prostupu tepla normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011) a současně budova musí splňovat minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem, N,uvedenou v odst. 5.3 normy ČSN 730540-2 (znění říjen 2011), nebo musí být parametry voleny tak, aby obálka budovy splňovala minimálně doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem,rec, uvedenou v odst. 5.3 téže technické normy. Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu, včetně samostatně stojících kotelen.
V mém případě jsme provedli návrh všech obalových konstrukcí budovy (s vyjímkou podlahy na zemině a malé části stěn vytápěného suterénu a vnitřních stěn tamtéž) na nižší než doporučené hodnoty. Dle předchozí ČSN 730540-2:2007 vycházel požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq=0,68 W/(m2.K) a doporučený Uem,rc=0,51 W/(m2.K). Úpravou obálky budovy jsem dosáhl hodnoty Uem=0,47 W/(m2.K) a splnil tak doporučenou hodnotu Uem.
Dle ČSN 730540-2:2011 však vychází Uem,rq=0,45 W/(m2.K) a doporučený Uem,rc=0,34 W/(m2.K). Nově tedy nesplňuji ani požadovaný Uem. Důvodem je:
- v Uem,rq se počítá s přirážkou 0,02
- u všech konstrukcí mám nižší tepelný tok něž s požadovanou hodnotou, avšak u podlahy na zemině (U = 2,5 W/(m2.K)) mám šestinásobný tepelný tok oprosti požadavku
- nezapočítání 15% přiržky na okna (b=1,00) u výpočtu Uem,rq ale započtení přirážky u výpočtu Uem
Z tohoto případu my vyplývá, že splnění požadavku Uem,rq na rekonstrukci budovy je téměř nemožné bez zateplení podlahy na suterénu a vnitřních stěn v suterénu.
V ČSN 730540-2:2011 se dále v odstavci 5.3.6 píše, že v případě změn staveb se splnění požadavku dle 5.3.1. vtahuje pouzě na nově vzniklé ucelené části. Mohu si tedy vysvětlit tak, že pro větší změnu dokončené stavby se tento požadavek nevztahuje?
Případně jak je to v případě částečných rekonstrukcí (zateplení stěny panelového domu), takto provedená větší změna dokončené stavby přeci nesplní Uem,rq?