Otázka:

Posuzujeme střechu nad nevytápěným objektem hromadných garáží. Ve stávajícím stavu je na stropní kci proveden škvárový násyp 0-350 mm + bet. mazanina bez sítě a bez dilatování tl. 50-100 mm. Střecha je ve velmi špatném stavu (bet. mazanina je v některých místech vzdutá až o 250 mm, pásy kolem atik utržené, ve škvárovém násypu byl zjištěn vysoký obsah vlhkosti).

Družstvo si nechalo vypracovat projekt, který navrhl vše odstranit a provést nově (spádové klíny z EPS + živičná hydroizolace). Návrh je v pořádku, ale problém je s financemi.

V případě ponechání vlhké škváry a provedení nové mazaniny + hydroizolace nebo použití škváry pro provedení škvárobetonu + bet. mazaniny bude v obou případech ve skladbě zabudována nějaká vlhkost.

Pokoušel jsem se tento stav prověřit v programu Teplo 2011 s uvažováním zabudované vlhkosti 10% se započtením redistribuce vlhkosti. Nyní se dostávám k dotazu:

Nevím jak je možné prověřit chování zabudované vlhkosti v konstrukci nevytápěného ani netemperovaného objektu. V základní nabídce jsou uvedeny jen stavby vytápěné, temperované s pevně danou okrajovou podmínkou pro interiér. Pokud si např. zvolím garáže chráněné proti mrazu průměrné měsíční teploty pro výpočet bilance dle ČSN 13788 tak mi automaticky se vyplní teplota Tai = 5°C (stejná pro všechny měsíce) a vlhkost Fii (např. v letních obdobích 100%).

Teploty Tii si  v jednotlivých měsících upravím dle odhadované možné teploty. 
Nevím zda takto postupuji správně, ale výpočty se mi nějak nezdají (porovnával jsem skladbu s finálním živičným pásem a mPVC).

Otázka:

Počítám pasivní RD pro dotaci NZÚ 2013 a v rámci jednotky pro větrání s rekuperací je řešeno i teplovzdušné topení, které je zajištěno tepelným čerpadlem vzduch/vzduch. Ohřev teplé vody zajišťuje rovněž tato jednotka, ale předání energie je vzduch/voda. Bohužel jsem v TNI 730331 nenašla, jak zadat TČ vzduch/vzduch. Prosím je nějaké řešení?

V srpnu 2013 byla vyhlášením UNMZ zavedena revize normy EN ISO 13788 - tedy základní normy pro ověření rizika růstu plísní a kondenzace vodní páry ve stavebních konstrukcích. Ačkoli byla platnost normy stanovena od září 2013, normu je dosud možné získat jen v anglickém originálu - na překladu se zatím ještě pracuje. Norma nicméně již platí a vyžádá si aktualizaci některých programů z naší nabídky.

Aktualizací projde především program Teplo, jehož nová verze - 2014 - je již prakticky připravena. 

Teplo 2014

Program byl upraven nejen s ohledem na revizi EN ISO 13788, ale i s ohledem na loňskou revizi STN 730540-2 a STN 730540-3. Zahájení prodeje programu Teplo 2014 očekáváme ještě před koncem roku 2013. Detailnější přehled novinek budeme ještě publikovat, v tomto příspěvku se soustředíme hlavně na změny v EN ISO 13788...

Otázka:

V souvislosti s problematikou posuzování ENB jsem narazil na (dle mého názoru) neřešený problém v metodice výpočtu, který vede k velkému rozptylu hodnot EN.

Podle přílohy 1 vyhlášky 78 se mají pro výpočet referenčního Uem,R použít požadované součinitele prostupu tepla konstrukcí podle ČSN 730540-2:2011. Pro běžné budovy / zóny v rozmezí převažujících teplot 18-22°C není problém. Ten nastává při posuzování zón s nižší převažující teplotou.

Příklad: mám technické zázemí objektu (např.sklad, garáž, kotelnu..) s temperační teplotou +8°C. Pro obvodovou zeď pak platí hodnota Un20*e1 - dle tab.3 v normě tedy 0,75*(16/(8-4)) =3W/m2K. A když tuto hodnotu použiji pro výpočet referenčního Uem,R, tak mi vyjde velmi vysoká hodnota.

Praktickým dopadem je, že pokud si jednoduchý objekt (příklad rodinného domu) vhodně prozónuji, pak se uměle "vylepší" hodnocení EN oproti stejnému objektu při jednozónovém hodnocení. Vylepšení vlastně spočívá ve zhoršení parametrů referenčního objektu vlivem použití součinitele e1. Dle mého názoru tady dochází k jakési duplicitě při zohlednění skutečné vnitřní teploty v zóně.