řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Podlaha na zemině a tab. a1 v PENB: jaké hodnoty se tisknou a co se z nich dá a nedá poznat
Kategorie » téma: Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Normy a vyhlášky
09.10.2017 15.42 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 54777x
Otázka:
Zpracovávám PENB výrobní haly, přičemž podlahu spočítám podle ČSN EN ISO 13370.
V tabulce PENB A.1. se objeví součinitel prostupu tepla podlahy bez vlivu zeminy (3,704W/m2K). To znamená, že konstrukce nevyhovuje. Neměl by se tam spíš zapsat součinitel prostupu tepla mezi interiérem a exteriérem U (0,389 W/m2K), který obsahuje činitel teplotní redukce b?
Jaká z těchto hodnot se v programu zadává pro výpočet UemR referenční budovy?
RETRO: Jak zadat zasklení při výpočtu 2D teplotního pole?
Kategorie » téma: Area
06.10.2017 19.43 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 46027x
Pokud se hodnotí dvourozměrné šíření tepla a vodní páry v detailech ostění, nadpraží a parapetů, je vhodné přizpůsobit míru podrobnosti modelu okna účelu výpočtu. Praktikům je dobře známo, že při výpočtu tepelných toků (tepelná propustnost, lineární činitel prostupu tepla) lze rám okna a zasklení modelovat celkem "hrubě", zatímco při výpočtu povrchových teplot je třeba výplň otvoru modelovat daleko podrobněji - ba dokonce zcela věrně skutečnosti, pokud je cílem stanovení povrchových teplot přímo na okně či dveřích.
Ať už je ale cíl výpočtu jakýkoli, vždy se musí zadat vlastnosti plynových výplní v zasklení. Stručně se tohoto problému dotkl i čtyři roky starý příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/izolacni-dvojsklo-ekv-lambda/?pg=8, ale možná bude užitečné podívat se na postup zadání znovu a podrobněji a přidat i trochu TEORIE ukazující, že vytvoření zjednodušeného modelu zasklení a celého okna nemusí být vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příspěvek tak můžeme zařadit rovnou do dvou našich volných seriálů...